Nejlepší studijní metoda: Active recall

Maturita i zkouškový se nezadržitelně blíží a přichází období, kdy se holt musíš učit, učit a učit. A možná už jsi v koncích a říkáš si: „Kéžby tu byl způsob, jak si tohle všechno natlouct do hlavy rychle a jednoduše...” Jeden takový tu je. Ale ještě než si řekneš „Wow, zázračný způsob učení? Tak to bude úplně bez práce!”, tak tě zabrzdím, protože bez práce není nikdy nic. Nicméně active recall je mnohem efektivnější než klasické čtení poznámek.

CO TO JE?

Active recall, active retrieval, practice testing nebo testing effect, to všechno označuje stejnou metodu učení, o které se často říká, že je nejefektivnější metodou vůbec. Velmi jednoduše řečeno se jedná o self testování.

Můžeme si to ukázat na slovech, ze kterých se název skládá – active a recall. Active značí, že v rámci učení budeš muset něco dělat (hrozný, já vím, ale jinak to nejde). A recall je z anglického vybavit si nebo vzpomenout si. Dohromady nám to dává něco jako aktivní vzpomínání, což už nezní tak sexy, ale přesně to to je. Jak to funguje, si hned povíme.

PROČ TO FUNGUJE?

Metoda je podložená celou řadou studií. Nejčastěji se lidi obrací na The Critical Importance of Retrieval for Learning, studii z roku 2008, ale existuje jich spousta (jedna dokonce i z roku 1939). Většinou se v nich opakuje ta samá metodologie: máme skupinu studentů, všichni se učí to samé, akorát jinými způsoby. A skupina, která používá nějakou formu active recallu je vždycky úspěšnější a.k.a zapamatuje si víc věcí (v téhle studii to bylo až o 80 %).

Podle Learning Scientists active recall staví na tom, že namáhá mozek více než běžné čtení poznámek, což pak způsobuje, že si informace zapamatujeme lépe a lépe se nám ukotví především v dlouhodobé paměti.

Podle NCBI existují různé mechanismy, které by za touto metodou mohly stát. Ve své studii testovali tři z nich a v podstatě potvrzují, co už jsme si předtím mysleli – active recall je efektivní studijní metoda.

JAK NA TO?

Už jsem zmínila self testování a aktivní vzpomínání, jak to ale může vypadat v praxi?

1) Příprava

První a nejdůležitější věc je mít materiál, ze kterého se budeš učit – ať už jsou to tvoje poznámky, skripta, nebo učebnice. To je základ. Pak potřebuješ otázky. Důležitý je projet veškerý materiály a zahrnout do otázek úplně všechno z nich. Napiš si je pod sebe na papír a vem si je k ruce, až se půjdeš učit.

2) Study session

Přečti si poznámky (stránku, menší kapitolu, jedno téma nebo všechno, to je na tobě). Pak je dej stranou, vem si k ruce otázky a odpověz na ně. Na poprvý je nejspíš nezodpovíš všechny, ale to vůbec nevadí. Jde o to, že se aktivně snažíš vytáhnout z hlavy to, co jsi před chvilkou viděl/a na papíře. Aktivně si na to vzpomínáš, aha! Občas to trochu bolí a někdy ti jedna study session zabere dost času, ta první určitě, ale zapamatuješ si tak mnohem víc věcí a hlavně si je zapamatuješ kvalitněji a na delší dobu.

3) Check yourself, sis

Nakonec zkonzultuj svoje materiály. Co ti chybělo? Co jsi měl/a špatně? Co ti fakt nešlo a co naopak ovládáš s přehledem? Všechno si poznamenej, ať víš, na co se zaměřit v další study session.

Další metody:

Otázky jsou populární a vhodný především pro obsáhlejší kvanta textu. Není to ale jediná obdoba active recallu. Tady je pár dalších.

Flashcards – Všichni je známe, jsou super, když se učíš spoustu pojmů a definic.
Infodump – Přečti si svoje materiály a pak si na papír vypiš všechno, co sis zapamatoval/a. Když to několikrát zopakuješ, uvidíš, že ti informací bude stále přibývat.
Procvičování – U příkladů z matiky nebo fyziky si moc otázek neuděláš, ale můžeš je počítat pořád dokola. Čím víc příkladů uděláš, tím líp ti to půjde. Goal je samozřejmě u toho nekoukat do sešitů, ale zkoušet na postup přijít sám/sama.
Vizuály – Pokud je problém složitější nebo se ti prostě lépe učí „očima", zkus si kreslit obrázky, diagramy, mapky atd.
Učení se s kamarády – Na tohle nedám dopustit, s @dimitrapapadopoulu takhle zvládáme celý zkouškový. Je to dobrej check hlavně pro tebe – když umíš problém vysvětlit druhýmu člověku a ten ho pochopí, tak víš, že to umíš.

KDY TO MŮŽEŠ VYUŽÍT?

Prakticky kdykoliv, kdekoliv, na jakékoliv učení. K maturitě, při zkouškovém, když se učíš na testík do školy nebo klidně na autoškolu. Zkrátka a dobře – kdykoliv si potřebuješ zapamatovat nějakou teorii.

VÝHODY

informace se ti pravděpodobněji uloží do dlouhodobé paměti
efektivnější než pasivní čtení poznámek
narveš do hlavy větší množství informací za méně času

NEVÝHODY

je to fakt hodně práce
příprava ti někdy může zabrat dost času (zvlášť pokud si děláš milion flashcards)
možná to nebude to pravé ořechové pro tebe

Pamatuj si, že žádná studijní metoda není 100% univerzální a ne každá ti sedne. Pokud máš svůj osvědčený způsob, tak se ho drž. Pokud ale tápeš a tvoje učení se zatím skládalo jenom ze čtení poznámek a chceš zkusit něco jiného, active recall by mohl být pro tebe.