Jevgenij Prigožin, Putinův šéfkuchař, který se diktátora nebojí

V Rusku je jen málo lidí, kteří by se diktátora Vladimira Putina nebáli. Zkušený politik a mafián si totiž k sobě svůj úzký okruh nejvěrnějších přivázal tak těsně, jak jen to jde – penězi. Jeho skupinka oligarchů se do jednoho vyznačuje těmi vesměs stejnými rysy. Využila v devadesátých letech vlády bezpráví a etablovala se jako skupina podnikatelů, která záhy padla do služeb ruskému režimu. Byla podmaněna diktátorem a nyní mu věrně slouží, ať se děje, co se děje.

Až na Jevgenije Prigožina. Jevgenij Prigožin je totiž jiný, z neznámého muže bez tváře se stal mužem s velkým M a i přes své nejasné začátky dosáhl obrovského vlivu i pověsti obávané brutality. A je jedním z těch, kdo se Putina nebojí.

Stejně jako Vladimir Putin i on pochází z Petrohradu a už během svých mladistvých let se potýkal se zákonem. Ve dvaceti letech, tedy v roce 1981, byl za loupež odsouzen ke 13 letům vězení, z nichž si devět za mřížemi opravdu odseděl. Po svém propuštění na svobodu, která tehdy po rozpadu Sovětského svazu zahalovala celé Rusko jako omamná látka, vycítil Prigožin příležitost a založil si ve městě síť stánků na hot dogy. Během devadesátých let jeho byznys rostl a on si tak brzy otevřel v Petrohradě drahé restaurace – takové, které navštěvoval i Vladimir Putin. Právě tam se nejspíš oba muži setkali vůbec poprvé a právě tam začala jejich spolupráce, která trvá až dodnes. Putin si Prigožinovo jídlo tehdy oblíbil natolik, že ho následně nechal dovážet i do Kremlu, což Prigožinovi vyneslo přezdívku Putinův šéfkuchař.

Není ale byznysmen jako byznysmen. Kromě toho, že si Prigožin postupně zajišťoval větší a větší vliv, začal být aktivní i v jiných oblastech než jen v gastronomii. První podezření na jeho zapojení do vojenských záležitostí přišlo v roce 2014, když Rusko nelegálně anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a začalo okupovat východní Donbas. Tehdy se poprvé objevily informace o tzv. Wagnerově skupině – ruském žoldnéřském uskupení, které mělo bojovat proti ukrajinským jednotkám a patřit soukromníkovi. Komu? Prigožinovi.

Od té doby se pojem Wagnerova skupina začal objevovat v médiích čím dál více, po celém světě totiž skupina plnila bez ostychu agendu Kremlu, aniž se do konfliktů muselo Rusko zapojovat oficiálně. Stala se navíc pověstnou pro svou brutalitu, se kterou veškeré úkony vykonávala. Sám Prigožin dlouhá léta svou vazbu na Wagnerovu skupinu popíral, v září roku 2022 ale přiznal, že skupinu v roce 2014 založil a následně byl viděn na videu, které bylo natočeno na Ukrajině. Bylo tedy jasné, že sám Prigožin svou skupinu ve válce vede.

Před několika měsíci ale začalo docházet k obratu. I přesto, že byla dosud Wagnerova skupina Putinovou loutkou, začalo být čím dál tím více zřejmé, že Prigožin má svou horkou hlavu. Opakovaně totiž kritizoval a kritizuje ruské nejvyšší velení a ministra obrany Šojgua i náčelníka generálního štábu Gerasimova obvinil v jednu chvíli ze zrady. Putin navíc Prigožinovi povolil nabírat nové členy skupiny z ruských věznic a vysvobodit je tak z několikaletých trestů, a to s rizikem, že se z války na Ukrajině už nevrátí. Skupina tak nabyla spousty nových členů, z nichž se ale většina při bojích buď zranila, nebo zemřela. Poté, co se vztahy mezi ruským velením a Wagnerovou skupinou zhoršily, byl Prigožinovi další nábor z ruských věznic zakázán.

Vladimir Putin ví moc dobře, jaký vliv si Prigožin vybudoval a jakou hrozbu pro něj samotného představuje, i proto namířil jeho směrem už několik hrozeb. Finančník Wagnerovy skupiny nicméně tlačí ruského prezidenta k nejrůznějším rozhodnutím ohledně války na Ukrajině a pomalu, ale jistě nadále získává na sebevědomí. V Rusku už jen z podstaty věci nemůže existovat mocenský souboj, veškerý monopol tam totiž drží Putin, pokud se tomu ale něco jen trochu přibližuje, pak je to právě vzájemný vztah Putina s Prigožinem.

Zdroje: ČTK, BBC, DW, Euronews