Počet lidí trpících PPP se po pandemii více než zdvojnásobil

Trigger warning: V článku se vyskytuje téma poruch příjmu potravy, pokud v tobě tohle téma vyvolává negativní reakce, článek nečti.

Anorexie, bulimie, záchvatovité přejídání, ale i ortorexie či diabulimie a mnoho dalších – to všechno jsou druhy poruch příjmu potravy, které jsou strašákem pro miliony lidí. Nejvíce zasahují mladé lidi ve věku 15 až 19 let. Po pandemii se počet případů více než zdvojnásobil.

Vliv pandemie na poruchy příjmu potravy

S restrikcemi, karanténami a méně možnostmi osobních setkání se začalo celosvětově zhoršovat duševní zdraví lidí. Podle studie z Dětské psychiatrické kliniky UK 2. LF a FN Motol se již v roce 2021 ukázalo, že u mnoha lidí došlo k úplnému rozvratu jídelního režimu, omezení fyzických aktivit a následnému omezování potravy.

Kvůli tomu došlu ke zhoršení stavu dospívajících, kteří se léčili s poruchami příjmu potravy, a začalo se objevovat i mnoho nových případů onemocnění. Velký vliv na PPP navíc mají i sociální sítě, na nichž jsme během pandemie trávili mnohem více času. Dokonalá těla a fotky plné retuše vedou čím dál více lidí k nezdravému hubnutí a touze vypadat jako jejich idolové.

Poruchy příjmu potravy nejsou jen anorexie a bulimie

Studie Univerzity v Massachusetts (UMass) ukázala, že s koncem covidu se bohužel situace poruch příjmů potravy nijak nezlepšila. Ba naopak, případy se podle výzkumníků z univerzity více než zdvojnásobily a s jídlem tak nějakým způsobem bojuje až jeden z pěti lidí. Mnoho těchto případů se však v celosvětových průzkumech neukazuje z toho důvodu, že mezi PPP se počítá zejména anorexie, bulimie a záchvatovité přejídání.

Na lidi s jinými formami poruch příjmu potravy se často zapomíná. Přitom jich existuje mnoho. Patří mezi ně například diabulimie, jež postihuje lidi trpící cukrovkou prvního typu. Ti záměrně vynechávají inzulin, aby nepřibrali, a diabulimie tak patří mezi nejnebezpečnější mentální onemocnění na světě.

Často se zapomíná také na ortorexii, což je posedlost zdravým stravováním a biologicky čistou stravou. Mezi další poruchy příjmu potravy se pak řadí ještě drunkorexie, pregorexie nebo bigorexie a mnoho dalších. Všechny tyto druhy PPP jsou velice nebezpečné, ale zatím se nevyskytují v mezinárodní klasifikaci nemocí.

Problémem jsou i stereotypy

Lidi trpící poruchami příjmu potravy je těžké odhalit. Většina takových lidí se snaží před ostatními jíst a dělat, jako že se nic neděje. V soukromí ale pak zvrací, jídlo vyhazují, schovávají a velmi často ostatním tvrdí, že jedli, i když tomu tak není.

Velkým problémem je také to, že ve společnosti existuje nějaká představa o tom, jak by měl vypadat člověk trpící PPP. Většina lidí si totiž představí vyhublou dívku. Pravda ale je, že poruchami příjmu potravy může trpět kdokoliv jakéhokoliv pohlaví, zevnějšku i tělesné stavby. A to, že někdo neváží 40 kilo, neznamená, že se nemůže považovat za anorektika, bulimika či člověka s jinou formou PPP.

Máš ty nebo někdo ve tvém okolí problém s PPP?

Nenechávej si to pro sebe. Pokud se bojíš o tom říct rodině a přátelům, zkus třeba Linku bezpečí, aplikaci Nepanikař nebo VOS. Kontaktuj centrum Anabell nebo třeba zajdi za školním psychologem. Bav se o svých problémech s přáteli a je na oplátku také vyslechni. Pamatuj si, že poruchy příjmu potravy jsou nemoc a na tvém zdraví záleží nejvíce.