Mravenci by v budoucnu mohli pomáhat odhalit rakovinu, tvrdí studie

Vědci v laboratořích využívají vysoce vyvinutý čich mravenců, aby je naučili rozeznávat vůni lidských rakovinných buněk. Práce, která byla nedávno publikována v časopise Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences, zdůrazňuje možnost, že v budoucnu bude možné k rychlé a levné identifikaci rakoviny využít zvířata s bystrým nosem nebo, jako v případě mravenců, s ostrými tykadly. To je významné, protože včasná identifikace rakoviny je rozhodující pro co nejlepší prognózu, píše The Washington Post.

Je známo, že mravenci detekují a využívají chemické signály k plnění různých funkcí, včetně vyhledávání potravy, rojení kořisti, zjišťování partnerů v kolonii a obrany mláďat. Toho dosahují pomocí svých tenkých smyslových přívěsků na vrcholu hlavy. Mravenci mají pozoruhodný čich a využívají chemickou komunikaci k vytváření sofistikovaných společenství královen a dělnic. Některým koloniím vědci přezdívají „superorganismy“.

Po transplantaci částí lidského nádoru rakoviny prsu na myši pro účely studie Piqueretův tým vycvičil 35 mravenců, aby si spojili moč hlodavců s cukrem. Po umístění do Petriho misky trávili hedvábní mravenci (Formica fusca) podstatně více času v blízkosti močových trubic s močí nemocných myší než v okolí močových trubic s močí zdravých myší.

Současný způsob diagnostiky rakoviny, který zahrnuje biopsie, kolonoskopie a odběry krve, je často nákladný a invazivní. Vědci si představují budoucnost, v níž by lékaři k rychlé a efektivní diagnostice rakoviny využívali vysoce citlivá zvířata. Předchozí výzkumy ukázaly, že psi dokáží rozpoznat přítomnost rakoviny podle tělesného pachu, že lze vycvičit myši k rozlišování mezi zdravými myšmi a těmi s nádorem, že hlístice jsou přitahovány určitými organickými látkami spojenými s rakovinou a že neurony octomilek vzplanou, když jsou přítomny specifické zhoubné buňky.