Přihlášení se k heyfomo
Mladí lidé se na Linku bezpečí obrací s myšlenkami na sebevraždu dvakrát více než v roce 2020, s prevencí má pomoci kampaň Všímejme si
Linka bezpečí vznikla v roce 1994. Letos tedy slaví kulaté 30. výročí. Za tu dobu měla více než 10 milionů kontaktů se svými klienty a klientkami, a to jak v telefonické, tak písemné či online formě. Témata, se kterými se na linku mladí lidé obrací, se v čase proměňují. Dominujícím tématem se stávají psychické obtíže, jejichž součástí jsou i myšlenky na sebevraždu.
Strasti se školním prospěchem a sexuálním dospíváním nahradily psychické potíže a myšlenky na sebevraždu
Od počátku fungování Linky bezpečí se proměnila témata, která jsou pro děti a dospívající palčivá. Během posledních dvaceti let klesá počet kontaktů, které se týkají potíží se školním prospěchem nebo užíváním tabáku a sexuálním dospíváním.
Od roku 2015 vzrostla problematika psychických obtíží, se kterou se mladí lidé na linku obracejí ve více než třetině případů. Mezi psychickými potížemi se objevuje především sebepoškozování, porucha příjmu potravy nebo myšlenky na sebevraždu. Nově se u dětí a dospívajících objevilo třeba také téma hledání sexuální identity.
Stálými tématy, která řeší děti a dospívající dnes stejně jako před třiceti lety, jsou potíže v mezilidských vztazích a problémy v rodině.
Průměrně 13x za den…
Tolikrát se na linku obrací děti a dospívající s myšlenkami na sebevraždu, vyplynulo z dat z roku 2023. V roce 2020 byl přitom počet případů téměř o polovinu nižší. Více se s takovým tématem obrací na Linku bezpečí dívky. Sebevražedné jednání bylo v roce 2023 řešeno ve 21 % kontaktů s dívkami a ve 13 % kontaktů s chlapci.
„Pokud dítě o tématu zatím pouze přemýšlí, hledáme společně bezpečnější způsoby řešení jeho situace. Zásadní je vytvořit prostředí důvěry, ve kterém se dítě nemusí obávat či stydět otevřít i toto téma, netlačit na dítě s okamžitým řešením, spíše mu umožnit si v klidu myšlenky utřídit.“
Myšlenky na sebevraždu se u mladých lidí přitom často pojí s depresivními nebo úzkostnými stavy, problémy ve vztazích s kamarádstvem či v rodině, v partnerských vztazích nebo s prožitím traumatických událostí. Aktuálním tématem je také sebepoškozování, především u mladistvých od 14 do 17 let.
„Klientům v ohrožení života, kteří si pomoc nemohou zajistit sami či za pomoci blízkých lidí, ji můžeme po jejich vystoupení z anonymity přímo zprostředkovat.“
I otázka na to, kolik je hodin, může někomu zachránit život. Jak pomoci lidem uvažujícím nad sebevraždou?
S prevencí by měla pomoct kampaň Všímejme si
Klíčové je v prevenci duševního zdraví budování pevných a kvalitních mezilidských vztahů. Jsou to totiž právě nejbližší, kteří si u člověka procházejícího těžším životním obdobím můžou všimnout změn v chování a adekvátně zasáhnout.
Projevy sebepoškozování nebo myšlenek na sebevraždu můžou být drobné a lehce uniknout pozornosti. Právě proto spustila organizace na začátku září kampaň Všímejme si. Podle ředitelky Linky bezpečí Soni Petrášové stačí k rozpoznání projevů například poruchy příjmu potravy, sebepoškozování nebo sebevražedných myšlenek málo.
„Více si všímat drobných, ale přitom jasných indicií. Ty se mohou projevovat různě – změnou ve stravovacích návycích, zmínkami o pochybách o smysluplnosti života ve školním sešitu, častými zraněními rukou...“
Výzvu Všímejme si směřuje organizace jak k samotným dětem a dospívajícím, tak k jejich okolí a široké veřejnosti.
Kam se obrátit, pokud jsi dítě nebo dospívající?
Na anonymní a bezplatnou telefonní linku můžeš zavolat kdykoliv na čísle
116 111
- Využít můžeš také online chat (denně od 9-13 hodin a odpoledne od 15-19 hodin) nebo můžeš napsat i na email
- Zachytil*a jsi u sebe sebevražedné myšlenky? Zkus poradnu Linky bezpečí.
Kam se obrátit, pokud jsi rodič nebo blízký mladého člověka, který vykazuje známky psychických obtíží?
Pro rodiče, blízké i pedagogy zřídila Linka bezpečí telefonní linku na čísle