Přihlášení se k heyfomo
Menšinová vláda bez ministrů a obavy studentů z distanční výuky. Slovensko prochází další vládní krizí
Poté, co slovenská prezidentka čelila obviněním, že spolupracuje s tajnými složkami USA, zmítá Slovensko další krize na politickém poli. Po demisi vlády však nastala ještě větší nejistota a chaos, ve hře jsou také předčasné volby do parlamentu.
Vše začalo již v červenci, kdy jedna z koaličních stran Svoboda a Solidarita (SaS) oznámila, že odejde z vládní koalice, pokud ministr financí a předseda vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Igor Matovič neodstoupí. Matovič je dlouhodobě kritizován nejen opozicí za to, že on a jeho lidé nejsou osobnostně ani komunikačně schopni vést zemi.
Poslední kapkou bylo, když Matovič ve sněmovně prosadil vyšší finanční pomoc rodinám. Učinil tak bez hlasů právě SaS, zato s oporou krajně pravicové strany Kotlebovci – Lidová strana Naše Slovensko.
Svoboda a Solidarita v reakci skutečně opustila vládní koalici. Předseda strany Richard Sulík, který byl také ministrem hospodářství, k tomu dodal:
To, co zažívá Slovensko pod vedením Igora Matoviče, nelze nazvat jinak než rozvrat. Nejsou to osobní důvody, které vedly k odchodu. Představitelé OLaNO hazardují se zemí už od první vlny covidu.
Poté, co SaS z koalice odešla, se kabinet premiéra Eduarda Hegera stal menšinovým. V současnosti to znamená, že zbývající tři vládní strany OLaNO, Jsme rodina a Za lidi mají po odchodu ministrů za SaS dohromady 70 poslanců ve 150členné sněmovně.
Kromě resortu hospodářství měla SaS obsazena svými lidmi také resorty školství, zahraničí a spravedlnosti. Pro premiéra Eduarda Hegera to tak znamenalo obsadit volné posty novými ministry.
Vstupujeme do menšinové vlády. Budeme jednat s demokratickými poslanci. Největší priorita, které budeme čelit, je energetická krize.
Jeho spolustraník, také z OLaNO, současný ministr obrany Jaroslav Naď uvedl, že existuje šance, že se v zemi odehrají předčasné parlamentní volby. Řádné volby do parlamentu by na Slovensko měly proběhnout až v únoru 2024.
Na probíhající krizi reagovala i prezidentka Zuzana Čaputová. Hegerovi trvalo poměrně dlouho, než našel vhodné kandidáty na ministerské posty, zároveň i z vládní koalice se stále častěji ozývaly hlasy o předčasných volbách. Ty však dle slovenské legislativy nemůže vláda vyhlásit na vlastní popud. Proto se Čaputová rozhodla vypsat referendum.
První otázka, o které budou voliči rozhodovat, se bude týkat právě změny ústavního zákona. Pokud by změna prošla, předčasné volby by se mohly konat na základě vlastního rozhodnutí parlamentu či na základě referenda.
Druhá otázka, která se týká bezodkladné demise vlády, ještě není jistá, prezidentka se s ní obrátila na slovenský ústavní soud.
Slováci půjdou k referendu podruhé v historii, poprvé hlasovali o svém vstupu do Evropské unie.
Čaputová také vyjádřila znepokojení nad tím, že se premiérovi stále nepodařilo najít nového ministra školství. Resort tak dočasně vede sám Heger. Vzhledem ke stavu školství, nadcházející zimě a energetické krizi mají obavu i studenti. Už na začátku září některé vysoké školy ohlásily, že začnou s výukou dříve, aby během zimních měsíců ušetřily za energie. Slovenské školství je dlouhodobě podfinancované a vedení škol se obává, zda vůbec zimu přečkají.
