Přihlášení se k heyfomo
Vysoké školy zvažují kvůli vysokým energiím návrat distanční výuky i semestr do půlky léta
Vysoké školy zvažují kvůli drahým energiím možnost přejít v nadcházející zimě na výuku na dálku. Školy podle předsedy Rady vysokých škol Milana Pospíšila nebudou mít jak za energie zaplatit. Uvažuje se i o tom, že by se škola doháněla v létě.
Vysoké školy zvažují kvůli drahým energiím možnost přejít v nadcházející zimě na výuku na dálku. Jejich náklady na energie se podle současného vývoje cen v příštím roce zvednou oproti loňsku z 1,5 miliardy korun přibližně na 8 miliard. Na dotaz ČTK to řekl předseda Rady vysokých škol Milan Pospíšil. Podle něj školy nebudou schopny bez pomoci státu rostoucí ceny za energie zaplatit.
„Rok 2023 bude kritický, protože valná většina vysokých škol má nasmlouvané energie do konce roku 2022, ale zaplatit energie za rok 2023 při současném vývoji cen je mimo možnosti vysokých škol bez toho, aby jim stát pomohl," uvedl Pospíšil.
Předseda České konference rektorů Martin Bareš proto jedná se zástupci vlády o možnostech pomoci od státu. Podle Pospíšila se ale vážně uvažuje o tom, že by se upravil školní rok.
„Vážně se zvažuje, že by se upravil konec zimního semestru a v zimě se třeba přešlo na on-line výuku s tím, že by se pak prezenční výuka doháněla v létě, takže by nekončil semestr na začátku června, ale končil by třeba až v červenci,“ řekl.
Tímto opatřením by se podle jeho odhadu mohlo za energie ušetřit možná deset procent nákladů. To, že univerzity kvůli energiím zvažují různá opatření včetně posunutí semestru do teplejších měsíců, zmínil ve čtvrtek dopoledne i ministr školství Vladimír Balaš (STAN).
Náklady na energie na vysokých školách činily podle Pospíšila v letech 2019 až 2021 každoročně kolem 1,5 miliardy korun. „Letos jsou zhruba o miliardu vyšší," vypočetl. „V roce 2023 se předpokládaly náklady ve vývoji cen z dubna a května 3,5 miliardy korun, na přelomu července a srpna se odhad podle aktuálních cen zvýšil na 7 miliard a nyní dosahuje už 8 miliard," popsal další vývoj.
Například Masarykova univerzita, kterou vede Bareš, zaplatila loni za elektřinu asi 81,5 milionu korun a za letošek odhad vychází na částku 201 milionů, řekl ve středu ČTK mluvčí školy Radim Sajbot. „Predikce na rok 2023 hovoří dokonce o 543 milionech Kč,“ uvedl. Za plyn podle něj univerzita loni uhradila 9 milionů korun, letos to bude asi 35 milionů a příští rok může být 89 milionů.
Zdroj: ČTK