Přihlášení se k heyfomo

Po přihlášení budeš mít přístup ke všemu obsahu na heyfomo.cz, můžeš komentovat články a další features, just do it!
Reset hesla

Kdo smí být mužem? O toxické maskulinitě, psychickém zdraví i redefinici mužství

Mužská identita prochází na mnoha frontách zásadní proměnou. Pevně dané hranice tradičních genderových rolí se vlivem společenských změn stírají a pojem „krize mužství“ je v Západním světě stále častěji skloňovaným souslovím. Jaký dopad může mít tradiční pojetí muže na psychické zdraví mužů? A je ještě ve společnosti místo pro stereotyp „pravého chlapa“?

Měsíc červen patří mužům a jejich mentálnímu zdraví, se kterým kromě jiného souvisí také osobní identita - tedy způsob vnímání vlastního já, sebepojetí a smysl existence. Tradiční představy o mužství se mění a na otázku, co dnes znamená mužství, nejspíš neexistuje jednoznačná odpověď.

Z jedné strany na stereotypní představy mužů jako silných bezemočních dobyvatelů tlačí feminismus, LGBTQIA+ hnutí nebo změny ve výchově a vzdělávání, na druhou stranu na tyto tendence nabourání statusu quo reagují urputní zastánci konzervatismu a genderově binárního světa, kteří se snaží zmíněnou představu správného chlapa upevnit a ukázat, že právě ta je ta jediná správná - ta, co tady přeci funguje už stovky let.

Více o toxické maskulinitě si přečti tady:

Red Pill Theory: Co znamená a proč naštvaní muži zaplavují internetová fóra toxickou maskulinitou?

@anickadusicka__

A tak mnozí muži (a nejen muži) hledají odpovědi, nové vzory a cesty, jak naplnit občas nejasná společenská očekávání. Už koncem 60. let minulého století se začalo mluvit o krizi mužství, která z debat nemizí ani dnes. Označuje důsledek měnícího se vnímání maskulinity, které vede k pocitům zmatku a nejistoty mezi muži. Souvisí s tlakem na výkon, emoční izolací či nevyhovujícími stereotypy.

Mužům nikdo plakat nezakazuje, přívětivé reakce ale v patriarchátu nejsou zaručené

Stereotypy tradované v patriarchálním světě, ve kterém žijeme, jsou ve výsledku škodlivé a zraňující. Určují například to, které koníčky a zájmy jsou ty pravé chlapské, že muži chtějí více sexu než ženy a mají být vůdčí typy, co ochrání a finančně zajistí svoji ženu a děti.

Mimořádně zraňující může být stereotyp, který mluví o tvrdosti, síle a odolnosti mužů, kteří by neměli projevovat emoce. Ty jsou přisuzovány „něžnému“ ženskému pohlaví a správní chlapi je nenosí, jsou totiž důkazem slabosti.

Důsledkem potlačování náročných emocí a snášení tlaku na výkon však může být zhoršené duševní zdraví - deprese, úzkosti nebo pocit selhání, a trpí i jejich vztahy, ať už partnerské, přátelské i rodičovské.

Co na to statistiky?

Debaty o mentálním zdraví mužů jsou stále tabu, přitom statistiky týkající se mužského psychického zdraví jsou alarmující. Podle statistik Světové zdravotnické organizace a Národního ústavu duševního zdraví si v České republice v roce 2023 vzalo život 1 031 mužů a 271 žen. Muži si tak berou život až čtyřikrát častěji než ženy.

Na vině samozřejmě nejsou pouze přetrvávající stereotypy, ale i nedostupná psychologická péče a nedostatečná prevence v Česku.

Více o tématu si můžeš přečíst tady:

Debata o duševním zdraví je mezi muži stále velkým tabu

@katarinavlckova_

Jak z toho ven?

Ačkoliv se diskurz mění a například pláč u mužů je stále více tolerovaný, nesmíme zapomínat, že stigmatizující stereotypy mají dlouhé a tuhé kořínky a zbavit se jich je běh na dlouhou trať.

Je důležité rozlišovat mezi zdravou maskulinitou, která zahrnuje odpovědnost, sílu a péči, a toxickou maskulinitou, která tyto hodnoty žene do destruktivních důsledků.

Mužství by nemělo mít pevně dané hranice a jeho redefinice neznamená ztrátu mužnosti. Je cestou k respektující a citlivé společnosti, která bude přívětivá vůči autenticitě a rozmanitosti.

Neznamená ani ztrátu maskulinity - tradiční archetypy muže se nemusí mazat, ale je na místě je měnit. Muž nemusí být živitel rodiny - to ale neznamená, že nemá pečovat o své blízké. Stejně tak může být jeho nejoblíbenější hobby sledování fotbalu - nemusí to ale značit, že keramika dělá z jejího milovníka o něco menšího muže.

Pokud máš ty nebo někdo z tvých blízkých potíže s psychickým zdravím, neboj se říct si o pomoc. Nejde o slabost, ba naopak o odvahu.

Kam se můžeš obrátit?
  • Linka Bezpečí - Můžeš jim zavolat nebo napsat. Je zdarma a anonymní a pro všechny mladé do 26 let. Řešit s nimi můžeš vážná témata, ale i ta „méně krizová“, jsou tu zkrátka pro tebe, ať už si procházíš čímkoliv.
  • Terapeutická linka Sluchátko - Nabízí tři hovory s terapeutem zdarma.
  • Krizová centra - Pokud jsi v akutní krizi, existují krizová centra, kam můžeš přijít i bez objednání. 
  • Nevypusť duši - Pokud nevíš, kde začít nebo něčemu nerozumíš, obrať se na Nevypusť duši a jejich poradnu (poradna@nevypustdusi.cz.), kde ti se vším pomůžou. 
  • Terapie - Na terapie můžeš chodit, i když ti ještě nebylo 18. Terapeuta nebo terapeutku najdeš na webu czap.cz a zkusit můžeš i online platformy jako Hedepy či terapie.cz. Některé nabízejí i první sezení zdarma, což může být příjemný začátek. A vždycky je v pořádku si říct, že to jen chceš zkusit.

Mental Health Month: Jak si vybrat terapeuta*ku? A co dělat, když si terapii nemůžeš dovolit?

@anickadusicka__