Jak vznikl globální fenomén F1 aneb rychlý exkurz do historie motorsportu

F1, jak ji dnes známe, začínala úplně jinak. Méně uhlíkových vláken, více cigaretového kouře, otevřených helm a mnohem více nebezpečí.

1946–1950: Když vznikla pravidla

Po druhé světové válce se Evropa začala pomalu nadechovat a s tím přišla i touha po rychlosti. V roce 1946 vznikla Mezinárodní sportovní komise (dnes FIA) a začala pracovat na jednotných pravidlech pro „Formuli A“, která se později přejmenovala na Formuli 1. První sezóna mistrovství světa se ale jela až v roce 1950 a první závod se uskutečnil na slavném okruhu v Silverstone. Historicky prvním šampionem se stal Giuseppe Farina s Alfou Romeo.

Padesátá léta byla o nadvládě italských strojů = Alfa Romeo, Ferrari a Maserati tehdy znamenaly výhru, ale úspěšný byl i tým Mercedes. Ale v roce 1955 přišel zlomový bod, kdy při závodě v Le Mans havaroval a způsobil nejhorší tragédii v dějinách motorsportu, při které zemřelo 83 diváků. Díky tomu se tým okamžitě stáhl ze závodění na dlouhých 30 let.

60s: Nové technologie, ale stále spousta nebezpečí

V 60. letech přichází technická revoluce a týmy jako Cooper, Lotus, BRM a čerstvě McLaren mění pravidla hry. Největší změnou byl přesun motoru za jezdce, díky tomu se vozy staly lépe vyvážené a rychlejší, ale jeden problém pořád zůstává: nulová bezpečnost. Tehdy to nebyl jen sport o vítězství, ale i o přežití.

Hlavní jezdci: Jim Clark, Graham Hill, Jackie Stewart

70s: Přichází televize a sponzoři

S masivním nástupem televize se z F1 stává fenoménem. Na vozech se objevují loga sponzorů, týmům se tím zvětšují rozpočty a svět F1 se proměňuje v byznys.

V popředí boje jsou týmy jako Ferrari, McLaren, Lotus, Tyrrell a Brabham, ale víte jaké bylo největší drama této doby? Rivalita mezi Nikim Laudou a Jamesem Huntem, kteří měli rozdílné osobnosti, ale stejné ambice. Jejich silný příběh se stal základem filmu Rivalové, který vyšel v roce 2013.

Hlavní jezdci: Niki Lauda, James Hunt, Emerson Fittipaldi, Mario Andretti

V roce 1976 Lauda přežil hororovou nehodu na Nürburgringu, vrátil se o 6 týdnů později a skoro vyhrál titul Mistra světa.

80s: Éra Ayrtona Senny

Osmdesátky přináší turbo motory, které zvyšují výkon vozů na 1000 koní. F1 začala být čím dál víc technická, objevily se aktivní podvozky, elektronika, počítačová diagnostika, nové materiály a vývoj jde dopředu i v oblasti aerodynamiky. F1 je neuvěřitelně rychlá, ale i přes několik updates je stále smrtelná. Nehody jsou brutální, a tak se poprvé začínají doopravdy řešit bezpečnostní standardy.

Kdo vládl osmdesátkám? McLaren a jejich jezdci Alain Prost, Niki Lauda a Ayrton Senna, následně tým Williams a Ferrari.

Jednou z největších bitev dekády byla mezi Alainem Prostem a Nikim Laudou v McLarenu, týmový souboj dvou naprosto rozdílných přístupů. Lauda, který se vrátil po již zmiňované brutální nehodě, dokázal v roce 1984 porazit Prosta o pouhého půl bodu, což byl nejtěsnější titul v historii.

Na konci dekády pak nastupuje Senna, který přináší do F1 úplně jinou energii, a to agresivní styl, emoční hloubku a neskutečnou oddanost vítězství. V roce 1988 tvoří s Prostem jeden z nejsilnějších týmových duí v historii a McLaren vyhrál 15 z 16 závodů.

90s: Změna a příchod nové legendy

Devadesátky byly pro Formuli 1 jako horská dráha emocí. Na začátku dekády to vypadalo, že svět bude dál sledovat souboj dvou legend Alaina Prosta a Ayrtona Senny a velká cena San Marina v roce 1994 měla být dalším závodem v kalendáři. Místo toho se ale zapsala do dějin jako nejčernější víkend v historii F1.

Pátek 29. dubna: Mladý Brazilec Rubens Barrichello tvrdě naboural, vletěl do bariér v rychlosti 225 km/h a skončil v bezvědomí, naštěstí ale přežil.

Sobota 30. dubna: Ve třetím tréninku zemřel Roland Ratzenberger, jehož vůz při vysoké rychlosti ztratil přítlak, narazil do zdi, což bylo pro pilota fatální.

Neděle 1. května: Ayrton Senna, trojnásobný mistr světa, naboural ve vysoké rychlosti v zatáčce Tamburello. Po nárazu do betonové zdi ho vrtulník převezl do nemocnice a o několik hodin později zemřel. Předcházelo tomu ale velké rozhodování, jestli vůbec pojede. Nesouhlasil totiž s bezpečností celého okruhu a nebylo mu příjemné sedat do monopostu po tak dvou závažných nehodách.

Tisíce fanoušků, paddocková komunita a vlastně celý sportovní svět zůstal v šoku. Senna nebyl jen závodník, byl to hrdina národa, filozof, perfekcionista a bojovník za rovnoprávnost a bezpečnost. Jeho smrt byla natolik veřejná a otřesná, že FIA už nemohla dělat, že se nic neděje, a díky tomu začala bezpečnostní revoluce.

Zřídila Instituci pro bezpečnost ve Formuli 1
Traťové limity, únikové zóny a bariéry se začaly zásadně přepracovávat
Kokpity monopostů se nechaly zvětšit, aby lépe chránily jezdce
Helmy, pásy a HANS systém se postupně začaly stávat povinnými

Na trůn mezitím nastoupil Michael Schumacher, nejdřív v Benettonu, později přešel do Ferrari, a postupně se z něj stal neporazitelný stroj na tituly.

2000s: Z Ferrari je světový fenomén

Na začátku 2000s naprosto dominovalo Ferrari s Michaelem Schumacherem, který od roku 2000 do 2004 získal pět titulů v řadě a vrcholem byla sezóna 2004, kdy vyhrál 13 z 18 závodů. Ferrari mělo nejlepší techniku, strategii a tým byl jednoduše neporazitelný. Zlom ale přišel v roce 2005, kdy nová pravidla Ferrari zpomalila a na vrchol vystoupil Fernando Alonso s Renaultem, který vyhrál tituly v letech 2005 a 2006. Schumacher se po sezóně 2006 rozloučil s jeho závodní kariérou v F1 a éra rudé nadvlády skončila.

Do popředí se zároveň dostala i nová generace jezdců. V roce 2007 debutoval Lewis Hamilton, který v první sezóně jen těsně titul nezískal. Ale brzy se dočkal a v roce 2008 se stal mistrem světa a zároveň se tím zapsal do historie jako první černošský šampion Formule 1.

Hlavní jezdci: Michael Schumacher, Fernando Alonso, Kimi Räikkönen, Lewis Hamilton

2010s: Red Bull a hybridní éra

Tato éra byla obdobím velkých změn a technických inovací, které posunuly Formuli 1 do moderní podoby. Na začátku dekády dominoval tým Red Bull s mladým Sebastianem Vettem, který mezi lety 2010 a 2013 získal čtyři mistrovské tituly v řadě, v tom týmu pomohla převážně perfektní aerodynamika od génia Adriana Neweyho (aktuálně technickým ředitelem Aston Martin).

V roce 2014 nastala revoluce přechodem na hybridní pohonné jednotky, která otevřela cestu nové dominantní stáji, a to Mercedesu. Pod taktovkou Lewisa Hamiltona a Nika Rosberga se Mercedes stal téměř neporazitelným. Lewis během této dekády vybojoval šest titulů Mistra světa, vyrovnal rekord Michaela Schumachera.

Současně s technickými změnami zažívala F1 i výrazný rozvoj v oblasti marketingu a komunikace. Popularita sportu explodovala díky sociálním sítím a zejména dokumentárnímu seriálu Netflix a „Drive to Survive“, který fanouškům přiblížil zákulisí závodů a osobní příběhy jezdců.

2020s: Max, nové hvězdy a nové pravidla

Po několika letech absolutní dominance Mercedesu, kdy Lewis Hamilton sbíral tituly jako na běžícím pásu, přišla sezóna 2021, která se zapsala do historie jako jedna z nejdramatičtějších a nejkontroverznějších vůbec. Souboj mezi Lewisem Hamiltonem a Maxem Verstappenem držel fanoušky v napětí až do posledního závodu sezóny, ale titul nakonec získal Max v RedBullu.

V roce 2022 vstoupila do hry i velká změna pravidel. Nové vozy s výrazně odlišnou aerodynamikou přinesly větší vyrovnanost a otevřely dveře novým týmům a talentům, jako jsou Charles Leclerc, Lando Norris, George Russell nebo Oscar Piastri, kteří začínali být novými hvězdami seriálu. Max Verstappen se během této dekády rychle uvelebil na pozici nového krále F1, kdy do letoška získal další tři tituly Mistra Světa.

Když mluvíme o historii Formule 1, nesmíme zapomenout na muže, kteří ji utvářeli nejen svými vítězstvími, ale i charakterem, rivalitou a odvahou. Níže najdeš stručné shrnutí těch nejzásadnějších jezdců, o kterých jsem zatím moc nepsala, ale kteří zásadně ovlivnili podobu tohoto sportu:

Juan Manuel Fangio - pětinásobný mistr světa, tituly vyhrával s několika týmy jako Alfa Romeo, Maserati, Mercedes a Ferrari. Prožil éru, kdy mnoho jeho soupeřů zemřelo, a přesto byl neporazitelný.
Jim Clark - mistr v ovládání vozu, vyhrál dva tituly a následně tragicky zemřel při závodě Formule 2 kvůli mechanické závadě, což spustilo debaty o bezpečnosti.
Stirling Moss - považován za nejlepšího jezdce bez titulu. Byl známý svou čestností, v roce 1958 pomohl rivalovi vyhnout se diskvalifikaci, i když tím přišel o šanci na titul.

Jackie Stewart - vášnivý bojovník za bezpečnost v F1, jeho kampaň zachránila stovky životů. Třikrát se stal mistrem světa a pomáhal zavádět lepší okruhy, lékařskou péči, helmy a ochranné pásy.
James Hunt - typický „party boy“ F1, s divokým životním stylem a agresivní jízdou. V roce 1976 získal titul v legendárním souboji s Laudou, který byl zaznamenán i ve filmu Rivalové.
Kimi Räikkönen - známý jako „Iceman“, introvertní, ale velmi konzistentní mistr světa z roku 2007. Jeho nezájem o mediální pozornost a „leave me alone“ přístup ho činí legendou.
Nico Rosberg - vyhrál titul v roce 2016, když porazil Hamiltona. Byl strategický, tvrdohlavý a po zisku titulu překvapivě ukončil kariéru.
Nelson Piquet Sr. - tři tituly a byl známý jako tvrdý a kontroverzní jezdec s ostrými výroky. Byl technicky zdatný, ale také konfliktní.
Daniel Ricciardo - charismatický a oblíbený jezdec, známý svým úsměvem a schopností vyhrávat i v náročných podmínkách. Po odchodu z Red Bullu se jeho kariéra zpomalila.

Formule 1 je o příbězích odvahy, rivalitě a neustálém posunu hranic. Od italské dominance přes tragédie, které zásadně změnily pravidla bezpečnosti, až po novodobé legendy, které dnes píší historii, F1 je neustálý vývoj a drama na nejvyšší úrovni. Díky jezdcům, týmům a nezapomenutelným momentům, které jsme si připomněli, zůstává tento sport fascinující a živý pro miliony fanoušků a fanynek po celém světě.