Papaya rules neboli interní pravidla týmu McLaren jsou od minulého roku nově objevenou zkratkou, která je hot topic nejen pro fanoušstvo oranžového týmu, ale někdy i pro další závodníky. Někteří je dokonce považují za nesmyslné... Jak tedy doopravdy fungují? Na to se pojďme podívat.
V rychlém světě Formule 1, kde můžeš během pár sekund přijít o vítězství, body i důvěru týmu, je potřeba mít jasně nastavená pravidla. Tým McLaren si proto vytvořil své Papaya rules, a i když to zní spíš jako název letního drinku, v paddocku tohle označení znamená hodně, hlavně, když se v jednom týmu sejdou dva extrémně ambiciózní a rychlí jezdci.
Pokud nejsi ještě úplně zběhlý*á v F1 slangu, tak tě může trochu mást, proč je tým McLaren spojován s exotickým ovocem papayou. Je to protože tým už od založení (s malou pauzou) závodí v ikonické oranžové barvě. Papaya se tak stala identitou celého týmu, a když vedení potřebovalo vytvořit jednoduchý název pro pravidlo, tak bylo Papaya rules na ráně.
Jde o interní týmovou dohodu, podle které by spolu měli Lando Norris a Oscar Piastri závodit = pořád naplno, ale s respektem. Základní myšlenka je, že týmoví kolegové spolu sice můžou bojovat o pozici, ale nesmí ohrozit tým jako celek. Ideálně se tedy musí vyhnou kontaktu, nesmí dělat zbytečně riskantní manévry a musí brát ohled na týmovou strategii.
Šéf týmu Andrea Stella to popsal jednoduše: „Závodit tvrdě, ale čistě, a hlavně se navzájem nedotýkat.“ Naznačil také, že úspěch týmu je prioritou, a proto vždy oba jezdci musí udržovat čisté závodění v souladu s týmovými pravidly. Používání termínu Papaya rules, je podle něj jen rychlý způsob, jak jejich jezdcům připomenout, že přílišné riskování nemá ve vzájemných soubojích smysl.
Stella také uvedl, že s tak konkurenceschopným autem se tým snaží společně mířit k cíli a podporovat spolupráci mezi oběma jezdci, místo toho, aby to vypadalo, že jejich hlavní soupeř sedí ve stejné garáži. Snaží se vyhnout takovému myšlení, které není pro tým produktivní.
Zatímco myšlenka týmové spolupráce byla u McLarenu přítomná už od jeho zrození, Papaya Rules začaly být skutečně viditelné až v polovině sezóny 2024, kdy se tým začal pravidelně pohybovat na předních příčkách a bojoval o pódiová umístění. Prvním výrazným momentem, kdy se tohle nepsané pravidlo dostalo na světlo, byla Velká cena Itálie v Monze.
V první zatáčce závodu došlo k ostrému souboji mezi Landem a Oscarem, kdy Oscar velmi riskantně předjel Landa. Nebylo to nečisté, ale dost na hraně. Výsledkem bylo, že Lando ztratil tempo a pozici nejen vůči Oscarovi, ale hlavně vůči Charlesi Leclercovi, který ze situace vytěžil maximum a celý závod následně vyhrál. McLaren kvůli tomu přišel o potenciálně vyšší body a uvnitř týmu to vyvolalo otázku, jak moc si mohou dovolit, aby si jejich jezdci šli navzájem po krku. Od té chvíle se začaly Papaya rules aktivně uplatňovat.
Celé je to přitom postavené na filozofii, která je pro McLaren docela specifická. Na rozdíl od mnoha jiných týmů v F1 tu není jasně daná jednička a dvojka. Neexistuje oficiálně preferovaný jezdec, který by dostával výhodu v taktice nebo technice. Lando i Oscar mají stejný materiál, stejnou podporu a stejnou důvěru týmu, a právě proto vznikla potřeba nastavit určitý rámec, který umožní oběma závodit naplno, ale tak, aby z toho McLaren jako tým vytěžil maximum a nespálil se na vnitřních konfliktech.
Na první pohled působí Papaya Rules jako ideální řešení - nastavit mantinely tak, aby si jezdci navzájem neškodili, ale zároveň mohli závodit. Jenže jak loňská sezóna postupovala, začala se objevovat i kritika, hlavně na téma férovosti. Oficiálně McLaren neustále zdůrazňuje, že neupřednostňuje žádného z jezdců, ale jakmile se Lando začal v druhé polovině sezóny častěji dostávat na pódium a přibližovat výhře v šampionátu, začala se situace jemně lámat. V některých závodech tým nenápadně ladil strategie v Landův prospěch a leckdo si začal všímat, že rovnost má svoje hranice.
Fanoušci McLarenu to vnímali různě. Jedna část chápala, že když je Lando blíž šampionátu, je logické, že tým bude preferovat jeho, druhá část ale upozorňovala na to, že to popírá základní myšlenku pravidel.
Reakce z jiných týmů byly spíš pobavené. Týmy jako Red Bull, se na takové „měkké“ přístupy dívají s jistým nadhledem. Max Verstappen na dotaz, co by dělal, kdyby mu tým připomínal Papaya Rules, jen suše poznamenal: „Řekl bych jim, ať drží hubu.“ Takže taková typická Maxova upřímnost, ale zároveň ukazuje, jak funguje týmová dynamika jinde.
Otázkou je, jestli bude tento systém dlouhodobě udržitelný, a to hlavně v momentě, kdy budou oba jezdci bojovat o titul. Zůstane filozofie Papaya rules zachovaná nebo se systém zlomí pod tlakem výsledků? Na to si budeme muset ještě chvilku počkat, ale třeba malinko víc se nám ukáže během následujících závodních víkendů, kterých je spousta and i can't wait!!