Přihlášení se k heyfomo
Izrael zahájil pozemní invazi Gazy, v oblasti nefunguje ani internet a telekomunikační spojení
Konflikt mezi Izraelem a Palestinou, konkrétně palestinským hnutím Hamás, se v posledních dnech dostal do nové fáze – izraelské síly totiž zahájily očekávanou pozemní invazi do Gazy. Kde probíhají boje? A jaké má izraelské bombardování v Pásmu Gazy následky? 👇
Izraelská vojska postupně zahájila v posledních několika dnech pozemní invazi Gazy, která přichází po třech týdnech intenzivního ostřelování Pásma. Vojenská operace je reakcí na útoky palestinského teroristického hnutí Hamás ze 7. října, při kterých došlo k rozsáhlému raketovému ostřelování Izraele a k únosům izraelských civilistů ozbrojenci.
Následkem útoku zemřelo v zemi 1 400 civilistů, z nichž mnozí byli zavražděni brutálními způsoby Hamásu. V Pásmu Gazy je stále drženo přes 200 izraelských rukojmích a jak premiér Izraele Benjamin Netanjahu minulý týden prohlásil, jejich znovuzískání je nedílnou součástí vojenské operace v Gaze.
,,Tentokrát to bude běh na dlouhou trať,“ říká Kalhousová. Shrnuli jsme historii konfliktu mezi Izraelem a Palestinou
Podle neziskové výzkumné organizace Institute for the Study of War nyní postupují izraelské jednotky do Bejt Hanúnu v severovýchodní části pásma Gazy, kde provádějí vyčišťovací operace – likvidují vojenskou infrastrukturu a zmocňují se zbraní. Rozšířily také své pozice podél pobřežní linie v severozápadní části Pásma Gazy. Místa střetů nicméně odpovídají Izraelem vyhlášené evakuační zóně severně od potoka HeBesor.
Pozemní operaci doprovází i nadále vzdušné raketové útoky, jejichž cílem je zlikvidovat vojenské základny hnutí Hamás. To je záměrně vybudovalo poblíž civilních objektů, ztráty na životech Palestinců proto i v dalších dnech a týdnech výrazně porostou. Už nyní dosahují podle tamních úřadů, které jsou pod kontrolou Hamásu, hranici téměř deseti tisíc.
Podle lidskoprávní organizace Amnesty International má izraelské bombardování na mnoha místech podobu válečných zločinů. Jen v úterý zasáhly izraelské rakety uprchlický tábor Džabálija, ve kterém žije zhruba 116 tisíc obyvatel a který je tím největším v Pásmu Gazy. Území je navíc odříznuté Izraelem od dodávek potravin i vody a od pátku na místě téměř nefunguje ani internet a telekomunikační spojení.
Jak uvedl bývalý americký diplomat James F. Jeffrey, Izrael považuje probíhající válku a eliminaci vojenských schopností Hamásu za otázku svého přežití, bude ale muset vyvážit hranici mezi vojenským úspěchem a humanitární katastrofou. Ta už je na půli cesty – organizace Human Rights Watch varovala před tím, že téměř kompletní výpadek telekomunikací v Gaze by mohl sloužit jako zástěrka pro „masová zvěrstva“.
Zdroje: Institute for the Study of War, Reuters, The New York Times, Vox, Foreign Affairs, ČTK