Zaznamenána byla nejteplejší průměrná globální teplota v historii a na několika místech světa padají letos teplotní rekordy. Jak se můžeme chránit proti vlnám veder, které nás budou i do budoucna stále více sužovat?
Globální oteplování je v plném proudu a spolu s ním i jeho jasné a očividné důsledky, které v posledních letech čím dál více celý svět pociťuje. Vedle tání ledovců, zvyšování hladin moří, sucha a záplav si musíme zvykat i na stále častější heatwaves, neboli vlny veder, které letos především severní hemisféru velmi extrémně zasahují a které způsobují masivní požáry.
Překonány už byly nové denní i staniční rekordy a dá se předpokládat, že v průběhu léta dojde k jejich dalšímu navýšení. Podle předběžných údajů už byla v červnu zaznamenána nejteplejší průměrná globální teplota v historii, která následně pokračovala i v červenci. Nové teplotní rekordy způsobené intenzivními vlnami veder pak mohou padnout i na jihu USA, ve Středozemí, severní Africe, na Blízkém východě i v některých zemích v Asii. V Číně už k tomuto přitom došlo - jen před pár dny bylo v provincii Sin-ťiang naměřeno 52 stupňů Celsia, což je dosavadní rekord.
Mezivládní panel pro změnu klimatu odhaduje, že do roku 2050 může přibližně polovina evropské populace čelit v létě vysokému nebo velmi vysokému riziku stresu, způsobeného právě vysokými teplotami.
Mezi důsledky horkého počasí patří kromě stresu také například vyčerpání z horka, které se projevuje závratěmi, nevolností, bolestí hlavy i silným pocením. To proto, že jak se tělo zahřává, roztahují se v něm krevní cévy, což vede k nižšímu krevnímu tlaku. V případě jeho většího poklesu se také zvyšuje riziko infarktu.
Zdroje: WHO, WMO