Dvě třetiny ledovců mají do roku 2100 zmizet. Venezuela je první zemí, ve které už roztály všechny

Že je jedním z důsledků globálního oteplování mimo jiné tání ledovců je všeobecně známá věc. Jedná se o proces, který ovlivňuje například výšku hladiny moří, biologickou rozmanitost, možnosti zásobování vodou i samotnou změnu klimatu. Zároveň má ale tání ledovců také přímé dopady třeba na ekonomiku nebo migraci ze zasažených oblastí.

Dvě třetiny ledovců mají do konce století zmizet

Nyní se zjistilo, že ledovce tají rychleji, než vědci a vědkyně původně předpokládali. Podle nedávné studie se totiž očekává, že dvě třetiny ledovců roztají do konce roku 2100, pokud bude současná rychlost změny klimatu pokračovat. Pokud by navíc došlo k oteplení hned o několik stupňů, mohlo by zmizet až 83 procent světových ledovců.

Hlavním důvodem jejich tání je nárůst teplot způsobený zvýšenými koncentracemi skleníkových plynů v atmosféře. To způsobuje také ztrátu historických ledových krajin, jako jsou třeba Alpy nebo Island, a zároveň ohrožuje obyvatelstvo nízko položených oblastí. Právě ty budou totiž čelit čím dál častějším záplavám. Zvýšení hladiny moří o 115 mm by například znamenalo, že by přes 10 milionů lidí na celém světě žilo pod úrovní přílivu, což by mělo vážné socio-ekonomické důsledky.

Venezuela přišla jako první země o všechny své ledovce

Jedním z příkladů zrychleného úbytku ledovců je Venezuela, která se nyní stala první zemí, kde zmizely všechny ledovce. V roce 1910 měla šest ledovců o celkové ploše 1000 kilometrů čtverečních. O sto let později, v roce 2011, zbyl v zemi už jen jeden ledovec, známý jako La Corona.

La Corona, původním jménem Humboldt, míval plochu o rozloze 4,5 kilometrů čtverečních, důsledkem globálního oteplování se ale smrskl na současných 0,02 kilometrů čtverečních a přehodnocen byl z ledovce na pouhé ledové pole.

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření

Tání ledovců ve Venezuele je součástí širšího globálního trendu. Významné tání ledu bylo zaznamenáno jak v Severní Americe, tak v Evropě. Světová meteorologická organizace navíc uvedla, že rok 2023 byl nejteplejším rokem v historii měření, a to s globální průměrnou teplotou o 1,45 stupně Celsia vyšší než byla předindustriální úroveň. Padly také rekordy v ohřívání oceánů, zvyšování hladiny moří, úbytku antarktického ledu a ústupu ledovců.