Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření a kromě jiného padly rekordy také v úbytku antarktického ledu a ústupu ledovců. Venezuela se nyní stala první zemí na světě, která přišla o ledovce všechny. Jaké to může mít důsledky? A jaký je globální trend?
Že je jedním z důsledků globálního oteplování mimo jiné tání ledovců je všeobecně známá věc. Jedná se o proces, který ovlivňuje například výšku hladiny moří, biologickou rozmanitost, možnosti zásobování vodou i samotnou změnu klimatu. Zároveň má ale tání ledovců také přímé dopady třeba na ekonomiku nebo migraci ze zasažených oblastí.
Nyní se zjistilo, že ledovce tají rychleji, než vědci a vědkyně původně předpokládali. Podle nedávné studie se totiž očekává, že dvě třetiny ledovců roztají do konce roku 2100, pokud bude současná rychlost změny klimatu pokračovat. Pokud by navíc došlo k oteplení hned o několik stupňů, mohlo by zmizet až 83 procent světových ledovců.
Hlavním důvodem jejich tání je nárůst teplot způsobený zvýšenými koncentracemi skleníkových plynů v atmosféře. To způsobuje také ztrátu historických ledových krajin, jako jsou třeba Alpy nebo Island, a zároveň ohrožuje obyvatelstvo nízko položených oblastí. Právě ty budou totiž čelit čím dál častějším záplavám. Zvýšení hladiny moří o 115 mm by například znamenalo, že by přes 10 milionů lidí na celém světě žilo pod úrovní přílivu, což by mělo vážné socio-ekonomické důsledky.
Jedním z příkladů zrychleného úbytku ledovců je Venezuela, která se nyní stala první zemí, kde zmizely všechny ledovce. V roce 1910 měla šest ledovců o celkové ploše 1000 kilometrů čtverečních. O sto let později, v roce 2011, zbyl v zemi už jen jeden ledovec, známý jako La Corona.
La Corona, původním jménem Humboldt, míval plochu o rozloze 4,5 kilometrů čtverečních, důsledkem globálního oteplování se ale smrskl na současných 0,02 kilometrů čtverečních a přehodnocen byl z ledovce na pouhé ledové pole.
Tání ledovců ve Venezuele je součástí širšího globálního trendu. Významné tání ledu bylo zaznamenáno jak v Severní Americe, tak v Evropě. Světová meteorologická organizace navíc uvedla, že rok 2023 byl nejteplejším rokem v historii měření, a to s globální průměrnou teplotou o 1,45 stupně Celsia vyšší než byla předindustriální úroveň. Padly také rekordy v ohřívání oceánů, zvyšování hladiny moří, úbytku antarktického ledu a ústupu ledovců.