Pokud tě zajímá, jak vypadá život v Austrálii a jak tu zvládnout delší návštěvu, čti dál, mám pro tebe Austrálii 101.
Poslední týden byl mix různých experiences a rozhodně jeden z mých nejoblíbenějších. Začaly jsme ho výletem na jih na Burning Palms beach a Figure 8 pools. Na koupání sice nebylo počasí, ale rock pooling je stejně fun jako beach days a cesta přes pláž k pools byla jedna velká adventure, především protože tam vlastě žádná nebyla. Musely jsme šplhat přes kamení a skály, kde se hned vedle nás rozbíjely vlny, takže jsem si připadala jak v Pirátech z Karibiku. Bylo to sice náročný, ale ne tak jako cesta zpátky k parkovišti - ta byla celá do kopce a většinu tvořily schody a upřímně jsem měla chuť tam prostě zůstat navždycky, but we made it nakonec.
Fun fact: Občas, když tu někde projíždíš nebo jdeš, cítíš trávu. Jedno místo je kousek od univerzity, takže to dává smysl, ale občas dostaneš whif i v bushi nebo v lesích, a to pravděpodobně kvůli tomu, že si občas dál od civilizace lidi něco pěstují. Další fun fact je, že jsme tady našli kytku, která vypadá jako rozmarýn, ale chutná a smrdí jako tráva. A nikde jsme nenašly, co to je.
Můj absolutní fav moment týdne je ale spontánní tetování. Ink jsem tady měla v plánu, ale nakonec jsme se rozhodly ze dne na den a zajely si do city do jednoho studia, které se nám líbilo s nulovou představou, s čím odejdeme. Nakonec jsem asi po pětiminutovém přemýšlení z flashe vybrala škorpiona a dala si ho na ruku, protože když už tak už. Zcela upřímně to byl mnohem lepší zážitek než v Česku a možná půjdu ke stejnému tatérovi na jedno další, teda pokud mi mezitím nedojdou peníze lolík.
Na dalším city day jsme si na doporučení přešly Harbour bridge, což byla zároveň overwhelming i underwhelming experience, jednak protože je tam hluk, jednak protože z něj člověk vlastně nic moc nevidí. Ze severního Sydney jsme si zpátky ale vzaly trajekt, což bylo mnohem lepší rozhodnutí a most byl vidět krásně včetně Opery.
Viděly jsme i moc hezké secret gardens, a pak jsme si na oběd zašly na mexickou kuchyni a konečně můžu říct, že jsem měla v Austrálii v restauraci fakt bomba jídlo. Sice mě burrito stálo přes tři stovky v korunách, ale bylo worth it.
A poslední výletík týdne byl Helensburg, menší městečko směrem na jih. Cestou tam jsme omrkly přehradu Woronora, pak zjistily, že je v pondělí všude zavřeno, kromě jednoho bistra, kde nám společnost dělali papoušci, a nakonec jsme jely na bývalou Helensburghskou železnici. V jednom z opuštěných tunelů jsou větší populace svítících červů a povedlo se nám jich docela dost vidět. Je to skoro jako scéna z Avatara, navíc tunel vypadá jako ten z Cesty do fantasie, takže to bylo krásné a magical a super.
Další týden letíme do Brisbane, tak stay tuned!