Přihlášení se k heyfomo
DENÍČEK PRVÁKA – Jak (ne)zvládáme první měsíce na vysoké #3
Pokračování našeho deníku je zpět, ale místo maturity se budeme věnovat strastem a radostem prvního ročníku na vysoké škole. Kromě starostí se stěhováním nebo zápisem předmětů ti poradíme, jak se vypořádat s ranní kocovinou a jak celkově zvládnout první rok.
V minulých dílech jsme se věnovaly stěhování a zabydlování, dneska se vrhneme na naše prožitky z prvních měsíců na vysoké škole. Jak to (ne)zvládáme, se dozvíš níže. Budeme rády, když nám na Instagram nebo do diskuze napíšeš, jak to jde tobě!
Áďa
Jak zvládám první měsíce na vysoké? No, je to docela nářez. Rozhodně je to mnohem náročnější, než jsem sama čekala, hrozně bych ocenila, kdyby mi to někdo řekl dřív, než jsem na vysokou šla! Takže dneska to pro tebe udělám já.
Je to náročný. Časově i psychicky. Někdy jsem homesick, a dokonce se mi občas stýská i po gymplu! Každopádně odstěhování se bylo stoprocentně worth it. Sice je to pořád trochu nekomfortní, ale bez toho bychom se jako lidi nikdy nikam neposunuli! Už teď cítím, jak mě to posouvá. Takže pokud tě vysoká teprve čeká – bude to náročný, ale bude to stát za to!
Už jsem psala pár testů a midtermů (=různé písemné práce / zkoušky v půlce semestru) a zde se objevuje další oříšek! 🤣 Nikdo z profesorů ti neřekne, jak se na vysoké škole dělají prezentace, eseje atd. A i když moji učitelé na gymplu často říkali, jak nás připravují na VŠ, v tomhle nás absolutně nepřipravili! Doporučuji ti si proto najít starší spolužáky ze školy, kteří ti s tímhle rádi pomůžou!
Pořád si na všechno zvykám – bydlení sama, nová škola, nový lidi, nový město… Už bych chtěla mít v tomhle ohledu svoje shit together, tak doufám, že až příště budeme řešit stejné téma, budu už zajetá! 🤣 xoxo
Elvi
První měsíce na vysoké jsou pro mě celkem noční můra. Ještě k tomu do školy dojíždím, to je na tom asi to nejhorší! Seminář od 10:00 hodin? Nezájem, musím vstát v 6:30, abych stíhala vlak a navazující spoj, do školy stejně přijedu v 9:00 a musím čekat hodinu na začátek semináře. A ne, nemůžu jet později, protože později nic nejede :).
Mimoto by vysoká nebyla tak špatná. Školu mám naštěstí jen 3 dny v týdnu, každopádně jsem byla ze začátku hrozně v šoku z toho, kolik toho po nás chtějí. Milion seminárek a prezentací o tématech, o kterých sama nic nevím. Co mě ještě překvapilo, jsou úkoly a písemky z hodiny na hodinu, které naštěstí nejsou známkované, ale nechceš být za blbce, a tak se na to musíš minimálně podívat. Ale i tak jsem si říkala: „Jsem snad zpátky na střední?“.
Nebudu ti lhát a přiznám se, že jsem už několikrát měla myšlenky na to, že se školou skončím, ale který prvák tuhle myšlenku neměl... Je to úplně normální, takže jestli máš taky pocit, že je ta škola k ničemu, a chceš odejít, nejsi v tom sám/sama a věřím, že nás to přejde a začne bavit!
Lucka
Můj první měsíc na vysoké je oproti holkám dost v klidu! Pro mě to je rozhodně lehčí než na gymplu a řekla bych, že se i méně stresuji. Jelikož se pomalu, ale jistě blíží zkouškové, měla bych začít něco dělat, protože kromě drobných úkolů či testů do školy skoro nic nedělám. Jedna věc mě trochu štve, a to že každý den kromě pátku mám do 16:30. To mi občas dává docela zabrat, když mám přes den plány.
Mám nahlášených pár slohových prací a jeden pravidelný test, jinak mám opravdovou pohodičku! Učitelé jsou skvělí, a pokud máme nějaký problém, tak nám hned pomůžou. I kolektiv ve třídě je super, s holkama pravidelně skipujeme určité přednášky, to je zatím jediné, co jsem se naučila.
Mám za sebou i první měsíc života sama a je to ohromná sranda. Kvůli praní jsem mamce volala tak stokrát, nejčastější jídlo je kuře s rýží a můj nejlepší kamarád je rýžovar a proteinový puding.
V příštím díle se můžeš těšit na tipy na námi objevená pražská místa!