Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu má dopad na celý svět, životní prostředí nevyjímaje. Už během prvního prezidentství zrušil přes sto enviromentálních politik a pravidel a ani teď se nedrží zpět.
Stáhl USA z Pařížské dohody
Jedna z prvních věcí, kterou Trump podepsal, byl odchod USA od Pařížské dohody, která je v boji proti změně klimatu klíčová. Podepsalo ji 197 zemí světa a všechny se tím zavázaly k podnikání kroků, které povedou ke zmírnění dopadů globálního oteplování způsobeného člověkem. Účast USA je důležitá, jelikož je velkým znečišťovatelem ovzduší.
Zastavil dotace pro Green New Deal
Green New Deal je americký program, který řeší jak změnu klimatu, tak ekonomické otázky. Pod Trumpovou administrací do programu neproudí peníze, které například financovaly nabíjecí stanice na elektro auta.
Prohlásil, že USA je v „národní energetické krizi“
Spojené státy jsou podle Donalda Trumpa v energetické krizi, kterou může vyřešit další těžba fosilních paliv. Nechvalně proslulou větu „We will drill, baby, drill,“ prohlásil během inaugurační řeči a myslel tím nejenom zrušení řady Bidenových environmentálních regulací, ale i rozvoj těžby fosilních paliv a hledání jejich nových zdrojů. Kromě toho se zavázal, že bude americkou ropu exportovat do celého světa.
„Zase budeme bohatý národ a je to právě to tekuté zlato, které nám k tomu pomůže.“
Ignoruje ohrožené druhy a chráněná místa
Těžba ropy a dalších surovin stojí nad ochranou fauny, flóry a ohrožených míst i druhů. Podle Trumpa nemůžou být zákony jako Endangered Species Act pro těžbu překážkou, stejně tak i chráněná místa jako je Arctic National Wildlife Refuge, jehož části Trump pro težbu otevřel.
Well, nothing good. Vědci opakovaně říkají, že si nemůžeme dovolit nové vrty a novou těžbu fosilních paliv a do roku 2030 musíme téměř o polovinu snížit emise uhlíku. Tomu Trumpovy politiky vůbec nepomáhají.
Problematické to je jednak pro ekosystémy ve Spojených státech, ale hlavně dává Donald Trump příklad i dalším světovým zemím - protože, když Trump nemusí, tak my taky nebudeme. Týká se to hlavně Indonésie, Jižní Afriky nebo i Argentiny.
„Indonésie produkuje 3 tuny uhlíku na osobu za rok, zatímco Spojené státy jich produkují 13, ale jsme to my, kdo by má uzavírat naše elektrárny. Jaká je v tom spravedlnost?“
Trumpova rozhodnutí ohledně životního prostředí mají velkou váhu, ale nic ještě není ztracené. Don't lose hope!