Až 91 procent příslušníků generace Z zažívá v práci burnout, trápí je ekonomické vyhlídky i nedostatečné ocenění

Poslední roky nebyly jednoduché. Pandemie covidu-19, ekonomická krize, krize životních nákladů jako takových i psychologický dopad stále probíhající války na Ukrajině. Lidstvo je poslední roky vystavováno stresujícím situacím a vidět to je i na nedávném průzkumu – ve společnosti je pozorována vysoká míra stresu a vyhoření zaměstnanců, a to zejména mezi mladšími pracovníky.

Až 84 procent tázaných zaměstnanců uvedlo, že se cítí vystresovaní. Číslo ale vystoupalo na neuvěřitelných 91 procent, pokud se dotazovaná skupina zmenšila pouze na generaci Z. Největší příčinou stresu mladých zaměstnanců jsou podle studie nejen ekonomické vyhlídky, ale také obavy z nedostatku pracovních i studijních příležitostí.

Podle zmíněného průzkumu má vliv na hladinu stresu mladých lidí také to, zda pracují z domova nebo na pracovišti. Zatímco starší lidí přechod na home office uvítali, dotazovaní zástupci generace Z mají pocit, že jsou jejich příležitosti tímto omezeny a že nemají dostatek sociální interakce, kterou práce v kolektivu na pracovišti umožňuje.

Podle údajů z globálního průzkumu z roku 2022, kterého se zúčastnilo více než 10 000 pracovníků a který provedla platforma pro správu práce Asana, respondenti z generace Z navíc uvedli, že nedokážou svou mysl ve volném čase odpoutat od práce, a to v nepoměrně vyšší míře než předchozí generace. To souvisí také s rapidním nástupem mnoha typů sociálních sítí, které část mladých lidí využívá k práci a na kterých je může kdokoliv kdykoliv zastihnout.

Pokud se podíváme na obecná čísla, je v práci nejčastěji nespokojena právě generace Z – spolu s lidmi v předdůchodovém věku. Na to má vliv především nepoměr mezi tím, co zaměstnanci chtějí, a tím, co dostávají. Spousta talentovaných lidí tak v dnešní době opouští svá pracovní místa, pokud se cítí nedoceněna za vynakládané úsilí a odvedenou práci.