Přihlášení se k heyfomo
Agnieszka Holland schytává kritiku za svůj film Hranice, v Polsku už musí mít ochranku
Nový snímek polské režisérky Agnieszky Holland Hranice pojednává o situaci na polsko-běloruské hranici kolem podzimu 2021, kde se tehdy nahromadily tisíce uprchlíků v naději na lepší život v Evropské unii. Polská vláda jim ale tehdy nepomohla, na což snímek poukazuje. I proto je nyní terčem kritiky ze strany vysoce postavených politiků – těch, kteří budou v říjnu usilovat o křesla v polském parlamentu.
Polská režisérka Agnieszka Holland vypustila teprve před pár dny do světa svůj nový film Hranice (Zielona granica) a kromě toho, že už získal Zvláštní cenu poroty na filmovém festivalu v Benátkách, stala se jeho autorka kvůli tématu terčem kritiky nejen krajně pravicových politiků. Na její adresu se vyjádřil například ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro, předseda polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) a místopředseda vlády Jaroslaw Kaczyński i sám prezident Andrzej Duda.
Film režisérky snímku Šarlatán popisuje situaci na polsko-běloruské hranici kolem podzimu 2021. Na ní se tehdy nacházely tisíce běženců z Afriky i Blízkého východu, které pozval do Běloruska prezident a diktátor Alexandr Lukašenko, a to s příslibem budoucnosti v Evropské unii. Uprchlíkům zaplatil letenku do země a následně je umístil na hranici s Polskem, tedy s EU, a to bez jakékoliv předchozí domluvy s úřady na druhé straně plotu. Cílem celé akce tak měla být destabilizace východoevropského regionu a potenciálně celé Unie.
Film Hranice se nicméně zaměřuje především na samotné migranty, polské pohraničníky i obyčejné lidi, kteří v oblasti polsko-běloruské hranice žijí. Popisuje, jak byli migranti mnohdy ponecháni v bažinách a polích bez jakékoliv humanitární nebo lékařské pomoci, jak je polská stráž zaháněla zpět na běloruskou stranu plotu i to, že k tomu nejednou použila brutální chování. Na druhé straně je ale film také obrazem lidskosti a empatie některých polských aktivistů a občanů, kteří uvízlým migrantům pomáhali a kteří tak kvůli nim sami riskovali.
Ač se film nesnaží hodnotit chování jednotlivých polských pohraničníků, poukazuje na způsob, kterým se s celou situací vypořádala polská vláda, a (po vzoru režisérky) kritizuje její přísný postoj k migrantům a migraci obecně. I proto se proti snímku mnoho vládních a krajně pravicových politiků ohradilo, jedná se totiž o kritiku jejich počínání, což se jim jen měsíc před parlamentními volbami vůbec nehodí.
Jak už bylo uvedeno, na adresu režisérky Agnieszky Holland se vyjádřil například polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro, který film přirovnal k nacistické propagandě. Místopředseda vlády Jaroslaw Kaczyński zase uvedl, že se jedná o „ostudný a odpudivý paskvil“, a prezident Andrzej Duda v souvislosti s filmem citoval heslo: „Jen svině sedí v kině“.
Kvůli útokům na svou osobu a nenávisti, kterou výše zmínění polští politici ve společnosti proti Agnieszce Holland rozdmychávají, už si musela režisérka v zemi najmout osobní stráž, aby ji 24 hodin denně chránila. Proti slovům vysoce postavených autorit se ohradila, požádala o jejich omluvu a uvedla, že by situaci musela v krajním případě řešit právní cestou.
Předseda Kaczyński se čím dál více podobá Gomulkovi ve způsobu mluvení, logice a vyjadřování. Připomíná mi to také mccarthismus a dobu stalinismu. Je to strašně nebezpečné.
Za tvorbu a nový snímek režisérky Holland už se postavilo několik osobností filmové branže, a to včetně polské herečky Maji Ostaszewské, která ve filmu sama hraje. Svou podporu ale autorce vyjádřila také třeba Česká filmová a televizní akademie (ČFTA). Film Hranice totiž v Česku podpořil Státní fond kinematografie a koprodukovala ho Česká televize.
Zdroje: ČTK, Politico, Euronews, The Guardian