Co se děje na bělorusko-polské hranici?

Tříkilometrový hraniční pás, také označovaný jako „zóna smrti“, se plní migranty přicházejícími do Polska v naději na lepší život. Někteří jsou ze sousedního Běloruska vytlačováni Lukašenkovým diktátorským režimem, jiní se snaží do Evropy dostat z Íráku, Sýrie či Turecka a v Bělorusku se ocitli skrze nabídky tamních cestovních kanceláří. Ty jim slíbily cestu k polským hranicím, tam je ale už nechaly napospas jejich vlastnímu osudu.

Polsko ilegální běžence do země nechce vpustit, nával migrantů z Běloruska vnímá totiž polská vláda jako pokus Alexandra Lukašenka o destabilizaci situace v EU a jako odplatu za uvalení sankcí na jeho režim. Většina žadatelů o azyl ale nemá jinou možnost než setrvat na hranicích a doufat v jejich překročení. Dle výpovědí některých běženců jsou stovky lidí v Bělorusku mláceny gangy, které fungují pod záštitou běloruské armády. Běženci jsou také nuceni odevzdávat všechny své peníze a často jim nezbývá jiná možnost než se pokusit o ilegální překročení hranic do zóny Evropské unie. Nemají totiž ani možnost o azyl v Polsku požádat, čímž země porušuje mezinárodní právo.

Kromě toho, že Polsko posílá všechny běžence zpět na běloruskou část hranice, upírá jim také základní zdravotní péči. Mezi čekateli na azyl jsou i děti, některé ve věku jen několika měsíců. Rodinám postupně dochází jídlo i pitná voda a polští vojáci jim opakovaně odmítají poskytnout jakékoliv tekutiny. Jejich situace se postupně zhoršuje i ochlazujícím se počasím. Do hraničního pásu mají navíc zakázáno vstupovat jak novináři, tak třeba zdravotníci, a migrantům tím pádem nemá kdo pomoct. Najde se však několik polských dobrovolníků, kteří sami riskují a snaží se lidem v hraničním pásu pomoci. Jde například o taxikáře, který některé rodiny ilegálně převáží přes hranice, nebo o obyvatelku nejbližšího polského města, která se snaží uprchlíkům poskytovat vodu a jídlo.

Na hranici se situace postupně zhoršuje a dramatizuje. Lidé, kteří se snaží přes žiletkový plot dostat, jsou následně často postříkáni slzným plynem a zatlačeni zpět na běloruskou stranu. Od začátku roku se přitom o překročení hraničního pásu pokusilo až na 30 000 běženců.

Stejně jako Polsko, vyhlásila v úterý i Litva výjimečný stav. Bělorusko začalo totiž nově některé uprchlíky převážet z hranic s Polskem na hranici s Litvou. V obou pohraničních oblastech tak panuje stejná situace a migranti nejsou vpouštěni do ani jedné ze dvou zmíněných zemí. Litevští pohraničníci mají mimo jiné díky výjimečnému stavu povolení k použití jak psychického, tak fyzického nátlaku na ty, kteří se pokusí bělorusko-litevskou hranici překročit.