Podle nového průzkumu Norské rady pro uprchlíky je poprvé všech deset nejvíce přehlížených uprchlických krizí v Africe. Rada poukazuje na krizi na Ukrajině, kde se pomoc dostavila do druhého dne. Proč tomu tak není i v případě afrického kontinentu?
Norská rada pro uprchlíky (NRC) varovala, že svět věnuje příliš málo pozornosti masovému vysídlování lidí po celé Africe, což způsobuje prodlužování konfliktů a hladomor.
Je to poprvé, co se všech deset krizí na každoročním seznamu Rady nachází na africkém kontinentu.
V Demokratické republice Kongo, která je již druhým rokem na seznamu nejzanedbávanější zemí, v loňském roce hladovělo přibližně 27 milionů lidí, což odpovídá jedné třetině obyvatelstva. Mezitím bylo 5,5 milionu lidí vnitřně vysídleno a další milion uprchl do zahraničí, uvedla humanitární skupina.
Neuskutečnila se však žádná setkání na vysoké úrovni ani dárcovské konference o potravinové krizi v KDR nebo konfliktu na východě země a z 2 miliard dolarů, které OSN požadovala na humanitární pomoc, bylo získáno pouze 44 %.
Naproti tomu NRC zdůraznila, že letos v březnu stačil pouhý jeden den k tomu, aby byla humanitární výzva pro Ukrajinu téměř plně financována.
World Food Programme v dubnu upozornil, že 20 milionům lidí letos hrozí hladomor, protože opožděné deště zhoršují již tak kruté sucho v Keni, Somálsku a Etiopii.
Oblast Afrického rohu, kde se všechny čtyři země nacházejí, zažívá nejhorší sucho za poslední desetiletí.
Podle odborníků a humanitárních pracovníků přispěla válka na Ukrajině k růstu cen pohonných hmot a potravin v mnoha zemích Afriky. Podle Africké rozvojové banky (AfDB) tvoří dovoz pšenice 90 % obchodu Afriky s Ruskem v hodnotě 4 miliard dolarů a téměř polovinu obchodu s Ukrajinou v hodnotě 4,5 miliardy dolarů.
NRC poznamenala, že sedm z deseti zemí se na jejím seznamu v posledních letech objevilo opakovaně.
Skupina pro pomoc vyzvala Radu bezpečnosti OSN a další mezinárodní orgány, aby věnovaly přiměřenou pozornost těmto krizím. Například aby přidělily jednoho nebo více členů, kteří by se zasazovali o konkrétní krize spojené s vysídlením, a aby podpořily nevládní organizace, které pracují na místě.
Navrhla také kroky k řešení „únavy dárců", například aby se vlády zavázaly ke stálým finančním tokům namísto jednorázových příslibů.