O život se v Česku připraví asi 1500 lidí každý rok. Většina z nich jsou muži. Proč tomu tak je a jak se to snaží změnit akce s názvem Movember?
V roce 2003 se dva Australané rozhodli vrátit knírky do módy. Úmyslem nebylo jen vylepšit svůj vzhled, ale hlavně viditelně poukázat na problémy mužského zdraví, primárně na rakovinu varlat, které se tehdy nevěnovalo tolik pozornosti. Cílem bylo přimět muže, ať se o sebe více starají a chodí na preventivní prohlídky.
V prvním roce si kníra nechalo narůst jen pár desítek mužů, ale výzva rychle rostla a dva roky na to už úplně vybouchla a Movember se stal populárním na celém světě.
Výzva se ze začátku soustředila hlavně na rakovinu varlat, pak se přidala rakovina prostaty a v posledních letech se v souvislosti s Movemberem mluví hlavně o duševním zdraví. S ním se pere stále více mladých lidí, přičemž u mužů je situace daleko horší než u žen. Duševní zdraví queer lidí je pak samostatná kapitola.
Podle studií se muži a kluci o mentálním zdraví neradi baví, důvodem je z části i zaběhlé vnímání jejich role ve společnosti – čeká se od nich, že všechno vydrží. To se musí změnit. Všichni jsme zranitelní a duševní nemoc není slabost.
„Z průzkumu vyplývá, že víc jak 50 % žáků devátých tříd v ČR projevuje známky zhoršeného well-beingu. Ten je zásadní, neboť odráží kvalitu života, kterou v současné chvíli subjektivně prožíváme, a do určité míry nám pomáhá zvládat zátěžové situace, které život přináší. Náhlé náročné situace, stres, potíže v práci, škole, partnerském vztahu nebo ztráta blízké osoby mohou narušovat naše duševní zdraví,“ vysvětluje koordinátor a analytik monitoringu Matěj Kučera z Národního ústavu duševního zdraví.
Klukům a mužům taky častěji chybí záchranná síť – blízcí kamarádi nebo kamarádky, kteří je mohou v těžších chvílích podpořit. Zároveň se pak méně často odhodlávají říci si o odbornou pomoc. Hůře zpracovávají své emoce a neumí o nich moc mluvit. Prvním krokem, jak se z tohoto bodu posunout, je přestat duševní zdraví pokládat za tabu. Pokud se necítíš dobře, zamysli se, zda máš v okolí někoho, komu by ses mohl svěřit. Pokud se naopak někdo svěří tobě, nesuď a naslouchej.
Neboj se říci si o pomoc!