Přihlášení se k heyfomo
What went wrong with Lorde’s Solar Power
Zanedlouho uplyne rok ode dne, kdy Lorde vydala svojí třetí studiovou desku s názvem Solar Power. Ta měla být symbolem zpěvaččina přerodu v dospělou ženu velebící slunce, radost a nově nalezený klid v duši. Místo toho však posluchači dostali 43 minut indie-folkového průměru a Lorde se dočkala svého prvního flopu. Proč?
Globální senzací se stala v roce 2013, kdy vydala Royals – song, který udal trend na dlouhé roky dopředu, dal za vznik nové generaci popových hudebníků a prodal neskutečných deset milionů kopií. Rodačce z Nového Zélandu bylo pouhých šestnáct let, když se doslova přes noc stala jedním z nejskloňovanějších jmen v hudebním průmyslu. Signifikanci a rozsah iconic statusu, který Lorde tehdy nabyla, dokonale shrnuje to, co o ní už v roce 2013 řekl sám David Bowie – viděl ji jako „budoucnost hudby“.
Lorde’s tribute to David Bowie:
V roce 2017 vydala Melodrama, které je dodnes kritiky označováno za jedno z nejlepších alb minulé dekády. Není proto divu, že měl svět od zpěvaččina nového materiálu astronomická očekávání, která se jen zvyšovala během dlouhých čtyř let, kdy si Lorde dávala pauzu. Na začátku léta 2021 pak konečně vydala první a zároveň titulní singl z alba – skvělou letní indie-folkovou kytarovku gradující do velkého, stadionovým rockem inspirovaného refrénu. Track bohužel komerčně utrpěl tím, že byl několik dní před releasem leaknutý na internetu.
Následoval promo singl Stoned at the Nail Salon – balada o existenční krizi, která byla, dle mého, navzdory rozpačitým kritikám velmi dobře napsaným i odzpívaným, ale nedostatečně silným materiálem pro singl. To, minimálně po hudební stránce, neplatí o třetím teaseru Mood Ring, jehož problém spočívá pro změnu v textu. V něm se Lorde pokouší o parodii na pološílené influencery propagující ezo-lifestyle skrze krystaly, pozdravy slunci, šalvěj a vitamíny, ale selhává v doručení jakékoliv pointy. Výsledkem je song plný nejrůznějších příkladů chování, jež měla Lorde za cíl zparodovat. Celé to však kvůli absenci jakékoliv punch line zní jako něco, co by daní influenceři mohli z fleku přijmout za svou hymnu. A to je bohužel problém, který se na Solar Power opakuje.
Z celého alba je až bolestně slyšet savior complex, kterým Lorde zcela očividně trpí. Žiješ ve světě materialismu a celebrity culture, ze kterého tě já, Lorde, touhle deskou vysvobodím. Jako by ani náznakem nevnímala fakt, že je součástí naprostého zlomku lidí, kteří mohou hodit všechno za hlavu a vydat se za sebeobjevováním po plážích Nového Zélandu nebo na Antarktidu, kam zpěvačka podnikla výpravu. Jako by jí nedocházelo, že když v každém druhém songu komentuje toxicitu a pomíjivost celebrity culture, a to v drtivě většině případů bez jakékoliv pointy, se svým způsobem sama stává jednou z těch, kteří k obsesi celebritami přispívají.
Proč ale Solar Power „floplo“ i komerčně? Co je důvodem toho, že prodalo pouhých 38 000 kopií v prvním týdnu, a debutovalo tak na páté příčce Billboard 200, což je na Lorde standardy zoufale málo? Inu, ono to zkrátka není bůhví jak dobré album. Strádá produkčně, a to i přestože se ho po této stránce ujal – stejně jako Melodrama – vyhlášený producent Jack Antonoff. Chunky drum loops, které tvoří základ poloviny tracků spolu s teatrálně psychedelickými a přereverbovanými kytarami, na druhé straně pak několik underproduced tracků spoléhajících na Lorde vokály, které však z nějakého důvodu často zní prostě špatně… It’s a mess. Mess, který snad nejlépe vystihuje skladba Secrets From a Girl, která zní jako špatný Taylor Swift song a končí příšerně tacky mluveným outrem od Robyn, of all people („Welcome to sadness…. Your emotional baggage can be picked up at carousel number two…“).
Problém Solar Power není, že je lepší, horší nebo zní jinak než Melodrama. To je srovnávání, které mě jako obrovského Lorde stan od počátku strašně štvalo. Ne, problém je v tom, že Lorde napsala své „dospělé“ album ve fázi, kdy zřejmě ještě nebyla v mnoha věcech, o kterých chtěla zpívat, úplně vyspělá. A že hudebně otočila, dá se říct, o 180 stupňů ve chvíli, kdy na to nikdo nebyl připravený, z čehož logicky plynulo, že po ničem takovém nebyla dostatečná poptávka.
A prosím, nechápej mě špatně – Solar Power má spoustu svých highlights, pořád je to goddamn Lorde album! The Path, Solar Power, Stoned at the Nail Salon, Fallen Fruit, Oceanic Feeling a konečně, můj milovaný (a bohužel pouze bonusový) Hold No Grudge… To jsou všechno super věci, které dokazují, že je Lorde pořád stejně talentovaná skladatelka, která se jen zamotala do vlastní sebestřednosti a savior complexu.