Vroom Vroom – CRASH. Charli XCX na své novince ukončila jízdu na vlně hyperpopu

Vztah k interpretovi:  Není to tak dávno, co jsem Charli po příliš dlouhém nepochopení konečně ocenil.

Oblíbené starší album: how i’m feeling now

Žánry: Dance pop, Synth-pop, Elektropop

FAVs: Crash, Beg For You, Move Me, Yuck

NAHs: New Shapes, Used To Know Me

Long story short: Charli XCX byla původně řadová popová hvězdička z Cambridge, jejímž největším úspěchem byl featuring na songu Iggy Azaley. Později bodovala v žebříčcích se singlem Boom Clap a vydala dvě poměrně mediocre desky… Zlom nastal v roce 2016, kdy se připletla k A. G. Cookovi a SOPHIE, průkopníkům tehdy ještě obskurního hyperpopu, a vydala EP Vroom Vroom.

Po něm následovaly dva mixtapy Number 1 Angel a Pop 2, z nichž druhý je dnes považován za kruciální dílo nejen její kariéry, ale i hyperpopu jako takového. Pozdějšími projekty stvrdila dnes devětadvacetiletá hudebnice roli královny svého subžánru, který zároveň jako vůbec první dostala do mainstreamu. Dnes ho však opouští a na nové desce se vrací k přímočarému dance popu s trochou synth-pop nostalgie.

To nesli nelibě hudební fanoušci napříč světem, nejvíce však, pravděpodobně k překvapení samotné Charli, její stans. Ti přijali první singly z nové desky své oblíbenkyně (Good Ones a New Shapes) více než chladně a pustili se do zpěvačky na sociálních sítích. Charli o nepříjemné zkušenosti promluvila v rozhovorech a dodala, že pro ni celá situace přirozeně vyeskalovala v nutnou pauzu od sítí za účelem ochrany svého mentálního zdraví. Which obviously sucks. 

Ale k samotnému albu… CRASH je decentní synth-pop nostalgia projekt. Že by však šlo o výjimečně zapamatovatelnou hudbu od základu měnící nebo byť jen o lepší než dobrou desku, se říct nedá. A to samozřejmě nemám problém Charli přiznat tvůrčí svobodu a ani mi nevadí, že se vrátila k popíku. (Ačkoliv další synth-pop album? Come on, it’s getting little corny). Ne, všechny problémy CRASH plynou z toho, že zkrátka není tak well-executed jako jeho předchůdci. Euro-housová Used to Know Me nedělá nic pro to, aby žánr, ze kterého vychází, jakkoliv zesoučasnila. Hook na New Shapes je prakticky neposlouchatelný a synth-funková Baby zní přes svůj podivný mix poněkud random.

Osobně naprosto ujíždím na titulním tracku a zároveň otvíráku, Crash, který nedostanu z hlavy minimálně rok. Dalším z FAVs na desce je rozhodně Beg for You, který, ačkoliv není zrovna přehlídkou top-notch lyricismu, mi zalezl od svého vydání slušně pod kůži, a to hlavně kvůli „this wa-a-a-ay“ hooku v druhé polovině, který je něčím naprosto geniálním. Tím nejlepším, co se na desce objevuje, je jednoznačně Yuck – song, který bych se vůbec nebál zařadit mezi to vůbec nejlepší, co Charli kdy vydala, asi i proto, že je to naprosto typický XCX banger. Něco takového dokáže napsat jen a pouze ona. Miluju. Na refrénu tracku Move Me pak můžeme Charli slyšet v nejlepší formě, co se vokálů týče.

I přes světlé momenty musím přiznat, že pro mě bude nejzapamatovatelnějším aspektem CRASH právě jeho název, ke kterému se sama Charli na Twitteru nechala slyšet, že vznikl, aby se s ním mohli ztotožnit zpěvaččini gay fanoušci – jedním z proslulých (a reclaimed, neboj se) stereotypů o gay lidech totiž je, že neumíme řídit. Vtipný název a pár tracků je však bohužel to jediné, s čím na albu relatuju.

Hodnocení: 50 %