Přestože film získal při své světové premiéře 14minutový potlesk vestoje, veřejnosti se nezalíbil. Velký backlash schytává Blonde ze všech stran a my ti vysvětlíme proč.
Film Blonde s Anou de Armas v roli Marilyn Monroe byl jedním z nejočekávanějších filmů roku 2022. „Životopisný film“ od režiséra Andrewa Dominika je první produkcí Netflixu s ratingem 18+. Film je fiktivním převyprávěním života Marilyn Monroe, zahrnuje vše od jejích sňatků až po předčasnou smrt v roce 1962.
Ana de Armas sice Blonde popsala jako „odvážný, neokázalý a feministický pohled na příběh [Marilyn]“ a v roli hollywoodské ikony vypadá neuvěřitelně, ale film si vysloužil i spoustu kritiky za nehodnotné líčení života zesnulé hvězdy.
Co je tedy s tímto snímkem špatně?
Vzhledem k tomu, že film Blonde vychází z beletristické knihy spisovatelky Joyce Carol Oates, mnozí namítali, že adaptace pro filmové plátno vytváří podivnou mylnou představu o tom, jaký byl ve skutečnosti život Monroe, zejména z toho důvodu, že film je označován jako biografický, i když rozhodně není věrný opravdovému životu Marilyn.
Recenze z filmového festivalu v Benátkách, kde měl snímek premiéru, se zmiňují o znepokojivých scénách, v nichž plod promlouvá k Marilyn z její dělohy předtím, než potratí.
Kritici uvedli, že to může „odradit diváky“, ale také by to mohlo zbytečně vyvolat rozruch u lidí, kteří možná sami potratili.
Ve filmu jsou dvě scény, v nichž je Marilyn Monroe znásilněna, přičemž jedna z nich se týká nejmenovaného amerického prezidenta. Neexistují však žádné zprávy o tom, že by k tomu někdy došlo. Dokud byla Marilyn Monroe naživu, mluvila vždy pouze o údajném sexuálním zneužívání, kterému čelila v dětství.
Film je také kritizován za to, že Monroe je v něm zobrazena jako dvojrozměrná oběť. Celý film je jakousi glorifikací jejího utrpení, které má působit jako nějaké umění. Osoby, které prožily trauma, jsou více než to, co se jim stalo. A Marilyn Monroe rozhodně za svůj život dokázala neuvěřitelné věci, které jsou úctyhodné zdokumentování. Tohle ale zapotřebí nebylo, zvlášť protože se jedná a o fikci již zemřelé osoby, která nemůže fakta uvést na pravou míru.
Zdá se, že v celém filmu Marilyn nedělá nic jiného než nazývání každého muže, se kterým je v romantickém vztahu, „daddy“. Zároveň se režisér filmu Andrew Dominik snaží divákům prodat myšlenku, že byla herečka součástí polyamorického vztahu s dvojicí slavných mužů, přestože to je zcela nepodložené.
Režisér z Marilyn udělal obraz sexuální deviantky, která se měla „prospat“ až na vrchol své kariéry. Na konci ji zobrazí jako křehkou a zlomenou ženu, která pouze hledá lásku a nemá žádnou svéprávnost a sebeautoritu. Postava tak působí hloupě. Každá odpověď jí trvá 5–20 sekund a ani ty nemají žádnou hloubku. Nemluvě o tom, že první 2 hodiny celého filmu se její charakter nijak nevyvíjí.
Marilyn byla ohromnou ženou, která dokázala velké věci. Od odhalení sexuálních predátorů v Hollywoodu přes boj za rovnocenné platy, založení vlastní produkční firmy po podporování LGBTQ+ komunity a filantropii. Přesně tyto momenty měly být ve snímku vyobrazeny.
Životopisné a dokumentární filmy o zesnulých jako Brittany Murphy a Whitney Houston se také setkaly s kritikou, stejně jako film Pam & Tommy, který se zaměřil hlavně na skandál se sexuální nahrávkou, který prožila Pamela Anderson. Proč jsou všechny tyto snímky točené bílými muži ve středním věku, kteří často fetišizují a produkují nepravdivé snímky o hollywoodských hvězdách, jejichž životy a kariéry byly víc než jen drama, smutek a utrpení? A vypadal byl film v ženské režii jinak? Dost pravděpodobně ano.