Víš, proč je dětská práce still a thing? A kdo ji drží při životě?

Proč je dětská práce stále realitou?

V roce 2020 bylo podle UNICEF a Mezinárodní organizace práce (ILO) do dětské práce zapojeno 160 milionů dětí – to je téměř každé desáté dítě na světě. Z toho 79 milionů vykonávalo nebezpečné práce, které ohrožují jejich zdraví a vývoj. Ačkoliv se v minulých dekádách podařilo počet dětského pracovnictva snižovat, od roku 2016 tento trend stagnuje a v některých regionech, jako je subsaharská Afrika, dokonce narůstá.

Dětská práce není jen důsledkem chudoby. Je to komplexní problém, který vzniká na průsečíku ekonomických, sociálních a systémových faktorů.

Pojďme se podívat na hlavní důvody, proč miliony dětí po celém světě pracují místo toho, aby chodily do školy.

1. Chudoba a ekonomická nejistota

Nejčastějším důvodem, proč děti pracují, je chudoba. Rodiny s nízkými příjmy často nemají jinou možnost než zapojit děti do práce, aby přežily. Například v Kamerunu děti prodávají vodu nebo arašídy, aby pomohly rodičům zaplatit školní potřeby. Podle odborníka na pracovní právo Alexe Soho je nízký příjem hlavním faktorem, který nutí rodiny spoléhat se na dětskou práci.

2. Nedostupnost vzdělání

I tam, kde je základní školství „zdarma“, rodiny často čelí nákladům na uniformy, učebnice, dopravu nebo vstupní příspěvky. V oblastech, kde k dětské práci dochází nejvíce, školy ani nebývají na dosah nebo nejsou vůbec vybaveny - to mnoho rodin vede k rozhodnutí své děti místo školy poslat pracovat. Práce v tomto ohledu totiž může představovat větší jistotu než škola.

Odeslání dítěte do školy je dlouhodobou investicí - ale bez garance, že se něco změní. Zatímco práce přináší okamžitý přínos. Výplata dítěte, i když malá, může být pro rodinu rozhodující. Podle ILO pro chudé domácnosti může dětský příjem tvořit až 25–40 % rodinného rozpočtu.

3. Slabé sociální a právní systémy

Nedostatečná legislativa a její vymáhání umožňují pokračování dětské práce. Mnoho zemí nemá dostatečné mechanismy na ochranu dětí před vykořisťováním. Například v oděvním průmyslu je dětská práce často skryta v subdodavatelských a domácích dílnách, které unikají kontrolám značek.

4. Kulturní normy a tradice

V mnoha komunitách se považuje za samozřejmé, že děti převezmou rodičovské řemeslo – například práci na kakaových plantážích nebo rybaření. Nevnímá se to tedy jako něco nepřijatelného, ale naopak jako součást výchovy a udržení rodinného dědictví.

5. Války, konflikty, přírodní katastrofy a migrace

Dětská práce často roste tam, kde kolabují státy a jejich systémy. Války, ozbrojené konflikty, přírodní katastrofy nebo vynucené přesuny obyvatel vedou k tomu, že rodiny přicházejí o živobytí, domov a často i přístup ke vzdělání. Děti se tak ocitají v nechráněných a zoufalých podmínkách, které z nich dělají ideální terče pro vykořisťování.

Podle ILO a UNICEF je více než čtvrtina všech pracujících dětí (26,4 %) zapojena do dětské práce v oblastech ozbrojeného konfliktu nebo humanitární krize. Děti tu často pracují v neformálních odvětvích – sbírají odpad, prodávají na ulici, dělají sezónní práci na polích. Ale taky se objevují extrémní případy – jako nucené žebrání, pašování nebo dokonce zapojení do ozbrojených skupin.

Uprchlické děti, hlavně ty bez doprovodu, často nemají legální dokumenty a jsou tak mimo dohled státu. Nemají přístup ke škole, k ochraně, ani ke zdravotní péči – takže práce je často jediný způsob, jak přežít.

Co všechno u nás doma může nést stopy dětské práce?

Dětská práce není jen vzdálený problém zemí s nízkými příjmy– je to neviditelná součást globálního dodavatelského řetězce, který končí právě u nás doma. Od oblečení přes elektroniku až po potraviny, mnoho běžných produktů může být spojeno s dětskou prací.

Fast fashion: Oblečení s cenou vyšší než na visačce

Fast fashion značky, jako je Shein, čelí opakovaným obviněním z využívání dětské práce ve svých dodavatelských řetězcích. V roce 2023 Shein přiznal dva případy dětské práce u svých dodavatelů, přičemž děti byly mladší než 16 let. Společnost uvedla, že pozastavila objednávky od těchto dodavatelů, dokud nezlepší své procesy kontroly zaměstnanců.

Dětská práce je však často skryta v subdodavatelských a domácích dílnách, které unikají kontrolám značek. Například v Bangladéši jsou běžné případy přepracování a nízkých mezd, zejména v subdodavatelských továrnách.

Káva a čaj: Horký nápoj s hořkou pravdou

Pěstování kávy a čaje je další oblastí, kde je dětská práce rozšířená. Děti často pracují na plantážích v zemích jako je Etiopie, Indie nebo Indonésie, kde pomáhají při sklizni a zpracování plodin. Chudoba, nedostatek vzdělání a slabé zákony přispívají k tomu, že děti místo školy pracují na polích.

Elektronika: Technologie s temným pozadím

Výroba elektroniky, jako jsou chytré telefony, notebooky a elektrická vozidla, často závisí na kobaltu, který se těží v Demokratické republice Kongo. Odhaduje se, že v DRK pracuje v kobaltových dolech přibližně 40 000 dětí, často v nebezpečných podmínkách bez ochranných prostředků.

Velké technologické společnosti, jako jsou Apple, Alphabet (mateřská společnost Googlu), Microsoft, Tesla a Dell, čelily žalobám za údajné využívání dětské práce ve svých dodavatelských řetězcích. V roce 2024 americký federální odvolací soud rozhodl ve prospěch těchto společností, s tím, že jejich nákup kobaltu nepředstavuje účast na podnikání podle federálních zákonů proti obchodování s lidmi a nucené práci.

Dětská práce je tedy hluboce zakořeněna v mnoha produktech, které denně používáme. Od oblečení přes kávu až po elektroniku, naše spotřebitelské volby mají přímý dopad na životy dětí po celém světě. Je důležité si uvědomit, že za nízkou cenou může stát cena lidského života.

Cíl o ukončení dětské práce do konce roku 2025

OSN stanovila v rámci cíle 8.7 vizi do roku 2025 kompletně zakázat všechny formy dětské práce. Celé znění cíle 8.7 je následující:

Právní rámec se utužuje, jsme ale už téměř v polovině roku a cíl se nezdá být ani zdaleka naplněn.

Aktuální odhad: 152–160 milionů dětí stále pracuje, z toho přes 70 milionů v nebezpečných podmínkách.
International Labour Organization před měsícem varovalo, že svět cíle nedosáhne, pokud se nezrychlí akce a nedojde k systémovým změnám hned teď.

Co se tedy teď dělá – a co MUSÍ následovat?

Přísnější vymáhání zákonů a auditů – silnější kontroly v dodavatelských řetězcích, sankce za porušování.
Sociální ochrana rodin – peněžní transfery, které rodinám umožňují nechat děti ve škole, účinně snižují délku dětství stráveného prací.
Zaměření na krizové oblasti – pomoc v konfliktních regionech, kde je riziko dětské práce o 77 % vyšší než průměr.
Zapojení firem a spotřebitelů – firmy pod tlakem předpisů a zákazníků zavádějí transparentnější dodavatelské řetězce.
Mezinárodní spolupráce skrze alianci Alliance 8.7 – propojuje OSN, vlády, občanskou společnost a firmy ve společném boji proti dětské práci.