Víš, proč je kouření tak propojené s alt a queer komunitou?

Pokud sis někdy řekl*a, že téměř všichni alt či queer lidi, které znáš, kouří, tak nešlo jen o osobní dojem. Statistiky i výzkumy ukazují, že lidé, kteří se identifikují jako LGBTQ+, mají vyšší prevalenci kouření než cis heterosexuální populace, a u mládeže jsou rozdíly obzvlášť výrazné.

Minoritní stres a kouření jako coping

Teorie minoritního stresu říká, že chronický stres z diskriminace, vyloučení nebo nejistoty vede k vyššímu riziku duševních potíží i rizikovému chování. U queer lidí se v literatuře opakovaně zmiňuje, že kouření bývá jedním z rychlých nástrojů ke zvládání napětí, a funguje (ačkoliv škodlivě) jako adaptivní strategie.

Subkulturní rituály a sociální soudržnost

V alt scénách a queer prostorech funguje kouření často jako sociální rituál: moment na ulici před klubem, nabídnutí cigarety či zapalovače, příležitost se propojit. Sociální síť lidí, kteří kouří, významně zvyšuje šanci, že do toho vstoupíš taky. Sociální učení a propojení jsou totiž silnými prediktory kouření.

Estetizace kouření v alt kultuře

Kouření se v alt a queer kultuře často drží i proto, že funguje jako estetický symbol. Vizuálně je to gesto, které má vypadat nenuceně, trochu temně, edgy a že je ti vše jedno, a přesně tohle se v alternativních komunitách dlouhodobě estetizuje.

Už několik analýz upozorňuje na to, že fotky celebrit jako je Dua Lipa, Lily-Rose Depp nebo Jenna Ortega, které se na sociálních sítích objevují s cigaretou v ruce, posilují dojem, že kouření je součástí dnešní cool vizuální identity. Tyto kulturní ikony tedy určují nejen módní trendy, ale i to, jak Gen Z přemýšlí o tom, co je vizuálně přitažlivé a jak má vypadat „nezávislost“ nebo „vzdor“.

Když nějaké chování dostane estetický rámec, přestává být vnímáno jako zdravotní riziko a začíná na něj být nahlíženo jako na stylový doplněk. Výzkumy mediální reprezentace adolescence a kouření dlouhodobě ukazují, že estetizace tabáku v módních médiích nebo ve filmech zvyšuje u mladých lidí pozitivní postoj ke kouření a normalizuje ho i v prostředích, kde by jinak nebylo tak rozšířené.

Když se k tomu přidá influencer kultura a fakt, že alternativní komunity silně fungují na vizuální úrovni, cigareta přestává být jen návykovým produktem. Stává se symbolem určité nálady, estetiky a sociální pozice. V alt komunitě pak často působí jako rychlá vizuální zkratka: „nejsem mainstream“. A protože queer i alt lidé často pracují s vizuální identitou jako nástrojem vyjádření sebe sama, není divu, že se tam tato estetizace drží výrazně silněji než v široké veřejnosti.

Rebelie se historicky vždy potkávala s rebelií

Kouření se v západní kultuře dlouho pojilo s představou rebelie. Už v polovině 20. století ho média prezentovala jako gesto vzdoru proti autoritám a pravidlům, často skrz filmové antihrdiny, hudebníky a subkulturní idoly.

Stejná logika se objevovala i v queer komunitách, které historicky vznikaly na okraji společnosti a byly vnímány jako hnutí odporu. Když se queer identita potkala s alt kulturou, obě sdílely stejnou zkušenost: být mimo hlavní proud a nechtít se přizpůsobit normám. Kouření se pak stalo jedním ze symbolů, kterým se tahle společná potřeba vyjadřovala a naplňovala. Nebylo to o tabáku samotném, ale o pocitu „nejsem jako oni“, který byl pro obě komunity typický.

FOMO a sociální učení

Velkou roli hraje i prostředí, ve kterém se alt a queer lidé pohybují. Často jde o místa, kde se potkává komunita - bary, koncerty nebo další kulturní akce - a tam kouření funguje jako přirozená součást prostoru. Když většina lidí kolem tebe kouří, je mnohem jednodušší do toho vstoupit, než zůstat stranou.

Sociální učení je jedním z nejsilnějších faktorů, které ovlivňují, jestli mladý člověk začne kouřit. Nejde o slabou vůli, ale o proces napodobování a přizpůsobení se skupině, ke které chceš cítit sounáležitost. V alt komunitách, kde je pocit patření někam obzvlášť důležitý, má tenhle mechanismus ještě silnější dopad.

Zdroje:

PubMed, Dartmouth Geisel School of Medicine, Without Maps, National Library of Medicine