Přihlášení se k heyfomo
Více než polovina dětí v Česku si myslí, že má smysl pomáhat uprchlíkům z Ukrajiny
Téměř tři pětiny dětí v Česku si myslí, že má smysl pomáhat uprchlíkům z Ukrajiny. Třetina chlapců a dívek se pak do pomoci příchozím přímo zapojila.
Vztah českých dětí k pomoci ukrajinským uprchlíkům ukázal průzkum Dětského fondu OSN (UNICEF) Mladé hlasy. Loni v srpnu a září ho provedla agentura STEM/MARK, která se ptala 403 chlapců a dívek od 9 do 17 let, píše ČTK.
Z průzkumu vyplývá, že celkem 13 procent školáků si myslí, že pomoc uprchlíkům smysl nemá. Tři z deseti dětí nevěděly, nebo měly jinou odpověď. Celkem 56 procent chlapců a dívek smysl v pomoci vidí.
Rozdíly jsou také na typech škol. Na gymnáziích jsou o smyslu pomoci přesvědčeny dvě třetiny studentů, na učilištích pak necelé dvě pětiny. Podle agentury jsou ochotnější pomáhat děti vysokoškoláků a ty z bohatších rodin.
Celkem 34 procent dětí uvedlo, že se do pomoci samy nějak zapojily, přičemž tři pětiny pomohly materiálně. Ukrajinským spolužákům pak pomáhá 16 procent školáků. Podle zjištění se do pomoci zapojily nejvíc dívky z domácností s vyššími příjmy, které většinou darovaly různé věci.
Sedm z deseti dětí odpovědělo, že válka na Ukrajině jejich život nezměnila. Podle 16 procent se vše obrátilo k horšímu. Chlapci a děvčata, jimž se život změnil, jako hlavní důvod uváděli zdražování a šetření. Pětina dětí pak ale řekla, že jim vadí Ukrajinci.
Část dotazů se týkala i představ, jaká by měla Česká republika být. Nejvíc dětí odpovědělo, že by chtěly Česko bez bojů a války. Bylo to 57 procent. Polovina by si přála lepší ekonomickou situaci. Ve srovnání s podobným průzkumem v roce 2021 se podle autorů důraz na obě témata zvedl.
Výsledky minulý týden představila vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková a vicepremiér Marian Jurečka. Několik desítek dětí zaplnilo tiskový sál v sídle vlády, kde také měly možnost pokládat dotazy.
Zdroj: ČTK