Vědci přišli na to, proč jsme minulé dva roky zaznamenali rekordní teploty. Na vině můžou být mraky

Minulé dva roky jsme na světě zaznamenali rekordně vysoké teploty, které se pohybovaly okolo 1,5 stupně Celsia nad předindustriálními hodnotami. Fenomén si vědci a vědkyně částečně vysvětlují jevem El Niño nebo sníženým znečištěním vzduchu, další díl do skládačky ale objevili teprve nedávno. A nejspíš to jsou mraky.

What even is a cloud

Mraky hrají v klimatickém cyklu naší planety důležitou roli, což není žádná novinka, přeci jenom neustále zakrývají zhruba dvě třetiny Země. Jejich hlavní funkce spočívá v regulaci množství solární energie, která dosáhne povrchu země, a naopak zemské energie, která se vrací zpátky do vesmíru.

Jednoduše řečeno, mraky fungují trochu jako deka/slunečník, který nás v ideálním případě zahřívá, když je to potřeba, nebo naopak chrání před sluníčkem.

Přesně tahle funkce se může proměnit v takzvaný feedback loop, který může globální oteplování ještě urychlit.

Mraky jsou tak trochu wild card. To, jestli zrovna odrazí sluneční záření zpátky do vesmíru nebo ho spíš uvězní u povrchu země, závisí na jejich typu a nadmořské výšce. Vysoká „protrhaná“ oblačnost (cirrus) propouští více záření, tudíž spíše zahřívá, nižší a hustší mraky (cumulus) většinou mívají efekt opačný.

Andrew Gettelman z University of Colorado říká, že „i malá změna v mracích může způsobit velkou změnu v tom, jak planetu oteplujeme.“

Where'd my light go?

Podle německé studie vedené fyzikem Helge Goesslingem se teď ale nad Zemí pohybuje oblačnosti málo, což je právě ten chybějící faktor, který podle vědců vysvětluje rekordní nárůst teplot za poslední dva roky. Přesněji řečeno, mizí ty mraky, které bychom k boji proti oteplování potřebovali.

Za posledních deset let drasticky ubylo nízkých mraků, které fungují jako pomyslná odrazka slunečního záření, což má na svědomí nejenom zvyšování teplot, ale taky nízké albedo aka schopnost naší planety odrážet od svého povrchu světlo.

Studie mimo jiné přišla na to, že rok 2023 byl nejenom o 1,48 stupňů Celsia teplejší než předindustriální úroveň, ale taky měl nejnižší albedo od roku 1940. Vedlejší efekt úbytku nízkých mraků je i fakt, že bez nich země tmavne a pokud se efekt rozvine dál, budeme jako žárovka, která zároveň málo svítí a přehřívá se.

Co úbytek způsobilo?

To zatím není stoprocentně jasné, vědci a vědkyně ale mají několik teorií. Jednou z nich je například úbytek znečištění vzduchu, což je sice dobrá věc, na druhou stranu se ale voda snadněji přichytí na pevné částice než na nic, a jednodušeji se tvoří mraky. Další pracuje s narušením vrstev horkého vzduchu v atmosféře, který vzniku mraků taktéž zamezuje.

Well now what

Jestli jsou mraky součástí feedback loop není jisté, pokud se ale ukáže, že ano a oteplování se zhorší, svět by mohl překročit hranici 1,5 stupně Celsia ještě v tomto desetiletí. „Jsme v jakémsi krizovém období,“ řekl pro The Washington Post Helge Goessling. „Dostáváme velmi silný klimatický signál, který každým rokem sílí.“