Přihlášení se k heyfomo
Ve volbách v Německu zabodovala u mladých především krajní pravice a krajní levice
Ostře sledované volby v Německu mají vítěze. Jak dopadly a co bude dál?
Německo čekají předčasné volby, krajně pravicová AfD sílí a lidé protestují v ulicích. Co se v zemi děje?
Německo si včera, v neděli 23. února 2025, v předčasných volbách zvolilo nový Spolkový sněm. Podle odhadů se od voleb očekávalo vítězství opozice a pád předchozí vlády sociálních demokratů a kancléře Olafa Scholze, což se taky potvrdilo. S 28,5 procenty hlasů si první místo odnesla konzervativní unie CDU/CSU a její leader Friedrich Merz by se tak mohl stát příštím kancléřem.
Krajně pravicová AfD skončila druhá (20,8 %), Scholzova SPD třetí (16,4 %), následovaná Zelenými (11,6 %) a levicovou Die Linke (8,8 %).
Němci a Němky si během jednoho dne do Spolkového sněmu zvolili 630 poslanců. Celkově si vybírali ze 4500 kandidátů a kandidátek z celkem 29 politických stran. Jen třetina z nich byly ženy.
Nečekaný favorit
V novějších průzkumech provedených těsně před volbami se procenta začala zvedat levicové straně Die Linke, která se považovala za stagnující stranu bez větších šancí na úspěch. Její podpora se zvedla nad 5 procent, což je úroveň potřebná k obsazení křesel ve Spolkovém sněmu. S 8,8 procenty by jich mohla mít 64 z 630.
Jak volili mladí?
Mezi mladými voliči a mladými voličkami ve věku mezi 18 a 24 lety byl markantní rozdíl, co se týče jejich zaměření - 21 procent volilo krajně pravicovou AfD a 25 procent levicovou Die Linke. Mnohem méně naopak volili tradiční strany středu nebo Zelené, které mezi touto věkovou skupinou bývají obyčejně populární.
„Mladí voliči Linke a pravicově populistické AfD se významně odlišují. Zatímco u AfD se jedná z velké části o mladé muže, u strany Levice je ten podíl rozšířen o mladé ženy. Podle analýz mnoho bývalých voličů SPD a Zelených volilo také právě Levici. Jedním z faktorů mohlo být zklamání z takzvané semaforové koalice, což hrálo roli už když se Levice ve volbách pohybovala ještě pod pěti procenty (tedy hranicí vstupu do Spolkového sněmu). V minulých volbách byla liberální FDP a zejména Zelení mnohem silnější mezi mladými voliči. Mám za to, že Levice dokázala využít momentu, kdy CDU/CSU prolomila hlasováním s AfD tabu. Levice se také velmi lišila od jiných politických stran v migrační politice a dokázala také akcentovat téma bydlení, jež především ve větších městech právě u mladých voličů rezonuje,“
Kde udělali soudruzi z NDR chybu?
Zajímavým výsledkem voleb je, že Německo rozdělily podobným způsobem jako socialistický režim před rokem 1990. Strana AfD má největší zastoupení ve východním Německu (původním NDR), unie CDU/CSU a SPD naopak na západě. Výjimkou je Berlín, kde bylo zastoupení AfD nejmenší.
Kdo spolu postaví koalici?
Ani jedna ze stran nedostala dostatečný počet hlasů, aby měla ve Sněmu absolutní většinu, strany tak spolu budou muset postavit koalici.
Za úkol to bude mít konzervativní unie CDU/CSU, která už odmítla, že by k sobě přibrala AfD, chce totiž zabránit, aby se krajní pravice dostala k moci. Vítězná strana bude nejpravděpodobněji jednat se Scholzovou SPD, očekává se však, že jednání budou složitá. Další možností by byla koalice se zbývajícími Zelenými a Levicí. Friedrich Merz chce novou vládu postavit do Velikonoc.
Pozadí
Předčasné volby vyvolal rozpad tehdejší koalice kancléře Olafa Scholze, jehož vláda tvořená SPD, Zelenými a FDP Německo řídila od prosince 2021. Vládní strany se přely především v otázkách hospodářské a finanční politiky a rozpad přišel poté, co Olaf Scholz odvolal ministra financí Christiana Lindnera, jehož strana FDP v reakci kabinet opustila.
Scholz později v prosinci minulého roku požádal o důvěru vládě, tu ale od poslanců nedostal a prezident Frank-Walter Steinmeier následně Sněm rozpustil a určil termín předčasných voleb.
Co dál?
Vládní krize je sice skoro u konce, Německo ale i tak čekají nelehké časy. Nově zvolený Sněm se musí sejít do měsíce od uskutečnění voleb a prvním z úkolů bude další volba, tentokrát kancléřky či kancléře, která či který zemi další čtyři roky povede. A nebude to jednoduchá pozice i s ohledem na světové dění, kdy se americký prezident Donald Trump odvrací od Evropy, plánuje tarify a nad Evropou celkově visí osud Ukrajiny, který se rozhoduje na několika frontách.
Co se týče Německa konkrétně, tam bude vláda čelit hlavně otázkám ekonomiky a padajícího hospodářského růstu a taky migraci. Odborníci navíc varují, že když se problémy nepovede vyřešit, může to jen dále posilovat německou krajní pravici.