Německo čekají předčasné volby, krajně pravicová AfD sílí a lidé protestují v ulicích. Co se v zemi děje?

Německo prožívalo vládní krizi několik měsíců

Německá vláda se rozpadla na podzim minulého roku. Semaforová koalice SPD (sociální demokraté), Zelených (progresivci) a FDP (liberálové), která zemi vládla od roku 2021, už delší dobu řešila několik problémů a neshod.

Nakonec to došlo tak daleko, že kancléř Olaf Scholz (SPD) v listopadu odvolal ministra financí Christiana Lindnera (FDP) kvůli neshodám ohledně rozpočtu na rok 2025 a celkové ekonomické politiky, což vedlo k úplnému konci koalice.

Německo proto čekají 23. února 2025 předčasné volby.

Spolčení CDU a AfD a narušení protipožární zdi

Před předčasnými volbami se snažil lídr konzervativní strany CDU Friedrich Merz získat voliče tvrdším postojem k imigraci. Jenže jeho plán nevyšel. V Bundestagu, německém parlamentu, předložil návrh na zpřísnění imigrační politiky a opřel se o hlasy krajně pravicové AfD i přesto, že spolupráci s touto stranou pár týdnů před tím vyloučil. Jenže návrh neprošel o 11 hlasů (350 proti 338).

To, že Merz hledal podporu u AfD, vyvolalo obří kritiku. Narušil tím pravidlo, které v německé politice platilo dlouhá léta a nyní bylo poprvé od vzniku spolkového sněmu porušeno - že politické strany nespolupracují s krajně pravicovou stranou AfD, která je mnohými označovaná za extremistickou.

Tento princip se nazývá Brandmauer (často také cordon sanitaire) – v překladu protipožární zeď, která měla zabránit tomu, aby se extremistické strany dostaly blíž k moci. Ve sledu posledních událostí se však tato zeď otřásá v základech.

Co je AfD a proč je tak kontroverzní?

Alternativa pro Německo (AfD) vznikla v roce 2013 jako euroskeptická strana, která kritizovala německou účast v záchranných balíčcích pro Řecko během finanční krize. Postupně se ale posunula k radikálně pravicové politice a dnes je známá svou tvrdou antiimigrační rétorikou, odporem k Evropské unii a nacionalistickými postoji.

Strana otevřeně kritizuje německou „kulturu omlouvání se“ za druhou světovou válku a někteří její členové mají vazby na extremistické skupiny. Německá kontrarozvědka dokonce označila část AfD za podezřelý pravicově extremistický subjekt. V některých spolkových zemích je část strany oficiálně monitorována jako potenciální hrozba pro demokracii.

Protesty proti AfD a obavy ze změny kurzu německé politiky

Desetitisíce lidí vyšly kvůli spolčení se konzervaticů s AfD do ulic. V Berlíně, Mnichově, Hamburku a dalších městech se konají masové demonstrace proti legitimizaci AfD, spolupráci s touto stranou a zpřísňování imigrační politiky.

Protestu v Berlíně se zúčastnilo na 160 tisíc lidí.

Protesty mají silnou symboliku. Na některých demonstracích lidé hromadně zpívají Bella Ciao, italskou píseň z období druhé světové války, která se stala symbolem antifašistického odporu. Videa se rychle rozšířila i na sociálních sítích.

Původně ji zpívali italští partyzáni bojující proti Mussoliniho fašistickému režimu. Dnes je Bella Ciao často používána jako protestní hymna proti krajní pravici. V posledních letech ji zpívali demonstranti ve Francii proti Marine Le Pen, ve Španělsku proti ultrapravicové straně Vox a nyní i v Německu proti AfD.

AfD a její strategie před volbami

AfD se prezentuje jako protestní strana proti mainstreamové politice. Snaží se oslovit voliče, kteří jsou nespokojení s vysokými cenami, inflací a současnou vládou. Staví se proti „politické korektnosti“, často používá populistickou rétoriku a slibuje návrat k „silnému Německu“.

V některých spolkových zemích, především na východě Německa, AfD v nedávných zemských volbách dosáhla historického úspěchu – v Durynsku zvítězila se ziskem 32,8 % hlasů a v Sasku skončila druhá s 30,6 %. Podle průzkumů má potenciál ve volbách dál posílit.

V celonárodních volebních průzkumech je nyní na druhém místě za CDU.

Co bude dál?

Předčasné volby rozhodnou o dalším směřování Německa. Očekává se tvrdý souboj mezi tradičními stranami a rostoucí podporou AfD, zatímco protesty ukazují, že část společnosti se tomuto trendu snaží postavit. Zda to ovlivní volební výsledek, se teprve ukáže.