Ve Spojených státech je rozhodnuto: Červená vlna se navzdory předpovědím nekonala, Trump zuří a Američané se rozhodli si demokracii nadále udržet.
Ve Spojených státech se v úterý 8. listopadu konaly kongresové volby, ve kterých si Američané volili všech 435 členů Sněmovny reprezentantů a 35 ze 100 senátorů. Přestože ještě nejsou všechny hlasy sečteny a složení Senátu je zatím velmi nejasné, některé závěry jsou na místě.
V USA je pravidlem, že strana, jejíž prezident je v danou chvíli u moci, ztrácí v kongresových volbách podporu a většinu získává strana druhá. Bylo to tak za demokratického prezidenta Obamy i republikánského Trumpa. Nyní ale poprvé od roku 2002 neutrpěli demokraté takovou porážku, jaká byla očekávána, ta se koná naopak na straně republikánů. Přestože média a volební průzkumy silně favorizovaly stranu Donalda Trumpa, červená vlna, o které se tak horlivě hovořilo, se nekoná a exprezident z toho přirozeně radost nemá. Podle CNN nejmenovaný poradce z jeho okolí řekl, že Trump při sledování výsledků zuří a „na všechny křičí“.
Situace je jak ve Sněmovně reprezentantů, tak v Senátu velmi vyrovnaná. Zdá se, že v obnově Poslanecké sněmovny nebudou mít republikáni vůbec takovou převahu, jak se předpokládalo, a budou proto muset k legislativním otázkám přistupovat velmi opatrně a strategicky. Co se Senátu týče, rozdělení křesel je zatím velmi vyrovnané a rozhodnuto by o něm mohlo být klidně až 6. prosince, kdy se bude ve státě Georgia konat druhé kolo voleb. Ani jeden z kandidátů v něm totiž nedosáhl potřebných 50 procent hlasů.
Jednou z věcí, o kterých kongresové volby rozhodly, jsou také vyhlídky Donalda Trumpa na jeho budoucí prezidentskou kandidaturu. Joe Biden dnes uvedl, že se plánuje v roce 2024 ucházet o další funkční období, a Trump má stejné záměry. Podle svých slov oznámí své rozhodnutí v úterý 15. listopadu, už nyní je ale jasné, že jeho cesta do Bílého domu nebude vůbec jednoduchá. Kandidáti, které Trump v současných volbách favorizoval, utrpěli historickou porážku, jeho politické odhady tak přestávají být spolehlivé. Jeho strana si toho je vědoma a exprezidentovi tak hrozí, že ztratí tolik důležitou kredibilitu. Na Floridě se navíc zrodil jeho velmi silný protivník, republikánský guvernér Ron DeSantis, který zaznamenal drtivé vítězství a který je považován za možného kandidáta na prezidenta 2024.
Kongresové volby rozhodly o dalším směřování země samotné a také o její demokracii. Ta je totiž ve Spojených státech podstatně oslabená, kromě jiného za to můžou i výroky některých republikánů o zmanipulovaných volebních výsledcích. Jedná se o ty členy Republikánské strany, kteří stáli na straně exprezidenta Donalda Trumpa při jeho prohře v roce 2020, spolu s ním prohlašovali volby za zmanipulované a podíleli se na útocích na Kapitol z 6. ledna 2021. Někteří z těchto republikánů nyní, s podporou Trumpa, kandidovali jak do Sněmovny reprezentantů, tak do Senátu a utrpěli nečekanou porážku. Zdá se totiž, že ač Američanům na stavu jejich ekonomiky záleží, demokracie si stále váží víc, a podle toho také volí.
Spolu s kongresovými volbami probíhala ve Spojených státech souběžně také řada referend, mimo jiné i o právu na potrat, jehož ochrana na federální úrovni byla letos v červnu zrušena Nejvyšším soudem. Obyvatelé Kalifornie, Vermontu a Michiganu si odhlasovali zakotvení práva na potrat do svých ústav a navrhované zpřísnění interrupcí odmítli voliči i v tradičně republikánských státech Kentucky a Montaně.
Kongresovými volbami začíná ve Spojených státech boj o Bílý dům, a to i přesto, že samotné prezidentské volby budou až za dva roky. Joe Biden sice naznačil svou kandidaturu, v době voleb mu ale bude 82 let a dá se předpokládat, že demokraté si do svého čela raději zvolí mladšího uchazeče. Cesta Donalda Trumpa bude o to složitější, pokud bude o pozici bojovat se svým straníkem Ronem DeSantisem, jehož šance jsou už nyní velmi slibné. Spojené státy čekají dva velmi intenzivní roky a na jejich konci stane nový lídr světové velmoci, jehož úkolem bude mimo jiné spojit rozpojené státy americké.