Už v úterý 8. listopadu vyrazí stamiliony Američanů k volebním urnám, aby svým názorem nejenom zhodnotily první dva roky prezidentství Joe Bidena, ale také rozhodly o budoucnosti USA na dalších minimálně deset let.
Úterní volby do amerického Kongresu jsou prvními federálními volbami od odchodu Donalda Trumpa z Bílého domu. Ten byl vše, jen ne poklidný – útoky na Kapitol z 6. ledna 2021 jsou dodnes vyšetřovány a příslušný výbor americké Sněmovny reprezentantů si už předvolal i bývalého prezidenta, aby zjistil, do jaké míry byl on sám do útoku zapojen. Vlna pobouření se tehdy zvedla ze strany Trumpových republikánských podporovatelů, kteří, stejně jako on sám, odmítli uznat výsledky voleb a prohlašovali je za zmanipulované. I tito voliči půjdou už zítra k volbám, a velmi pravděpodobně i oni rozhodnou o tom, jakou bude mít demokracie ve Spojených státech dalších několik let podobu.
Volby do Kongresu USA jsou federálními volbami, což znamená, že svůj hlas odevzdává celý americký národ, ne pouze občané některých amerických států, jak je tomu například u voleb na státní či místní úrovni. V kongresových volbách je voleno jak nové složení celé Sněmovny reprezentantů, tedy obnovy naší Poslanecké sněmovny, tak i třetina Senátu. Nadcházející volby přichází v polovině čtyřletého prezidentského mandátu demokrata Joe Bidena, a jsou proto zároveň také jakýmsi referendem o prvních dvou letech jeho prezidentství. Bidenovy preference sice poslední měsíce klesají, a to z důvodu vysoké inflace i obav o stav americké ekonomiky, jeho Demokratické straně jako takové se ale přes léto dařilo. Pravý stav americké politiky nicméně ukážou až právě kongresové volby.
Jelikož se jedná o volby do Kongresu, na volebním lístku nenajdeme ani Joe Bidena, ani už zmíněného Donalda Trumpa. Ten naopak už několikrát naznačil, že je připraven se ucházet o další prezidentský mandát v roce 2024. V kongresových volbách proto podpořil vybrané republikánské kandidáty, a to především ty, kteří stáli na jeho straně při výsledcích voleb 2021 a stejně jako on je odmítali uznat.
Jak už bylo zmíněno, kromě toho, že volby ukáží, jak se v očích Američanů daří prezidentovi Joe Bidenovi, rozhodnou také o několika dalších klíčových tématech.
Jedním z nejzásadnějších bodů americké politiky i životů stamilionů občanů je otázka práva na potrat. Jeho ochranu na federální úrovni zrušil v červnu letošního roku Nejvyšší soud, který mají v současné chvíli pod kontrolou republikáni. Pravomoce rozhodovat o potratových právech tak přešla do rukou jednotlivých států a výsledek nadcházejících voleb rozhodne o tom, jak bude k této otázce přistupováno. Demokraté slibují, že práva žen na potrat zachovají, zatímco republikáni navrhli celostátní zákaz potratů po 15. týdnu těhotenství.
Donald Trump už nějakou dobu naznačuje, že se plánuje do Bílého domu vrátit. To, jak se bude jeho vybraným republikánským kandidátům dařit v kongresových volbách, rozhodne také o jeho možném úspěchu v prezidentských volbách 2024. Pokud jím preferovaní kandidáti uspějí, potvrdí to Trumpovy správné politické instinkty i celonárodní přitažlivost jeho konzervativní politiky. Pokud naopak jím vybraní republikáni v Kongresu nezvítězí, mohl by vinu na neúspěchu republikánu nést právě bývalý prezident, kvůli čemuž by ztratil důležitou kredibilitu uvnitř vlastní strany.
Sám prezident Joe Biden už na několika setkáních se svými voliči upozorňoval, že současné kongresové volby rozhodnou o budoucnosti USA na dalších minimálně deset let.
Zde je potřeba zmínit ještě jeden aspekt, totiž demokracii. Ta je ve Spojených státech do jisté míry ohrožena. Jelikož se zdá, že většinu ve Sněmovně reprezentantů získají republikáni, je pravděpodobné, že mezi nimi budou i právě Trumpem preferovaní kandidáti. Tedy ti, co odmítali před téměř dvěma lety uznat výsledky prezidentských voleb. Pokud se tito republikáni dostanou k moci, není jisté, jak budou nakládat s výsledky budoucích voleb na místní či státní úrovni. Mohli by se také připojit k žalobám proti obcím na základě obvinění z volební korupce nebo přijmout nová pravidla a předpisy omezující některé způsoby hlasování, například korespondenční hlasování nebo hlasování prostřednictvím volebních schránek.
Spojené státy pokračují v pomoci Ukrajině už několik měsíců, a to i díky podpisům Joe Bidena. Předseda republikánů Kevin McCarthy, který doufá, že se stane předsedou Sněmovny reprezentantů, ale nyní prohlásil, že pokud jeho strana získá v listopadu kontrolu nad sněmovnou, Kongres již nebude vypisovat Ukrajině bianco šek. Takové komentáře vyvolávají silné výtky ze strany demokratů a republikány samotné rozdělují. V předvolební kampani ale i přesto rostoucí počet republikánů kritizoval Bidena za to, že posílá pomoc Ukrajině, zatímco Američané doma trpí vysokou inflací. Dá se očekávat, že pokud budou mít většinu ve Sněmovně reprezentantů demokraté, pomoc Ukrajině bude v širokém měřítku pokračovat. Pokud naopak vyhrají republikáni, zaměří se spíše na důsledky války na samotné Američany.
Rozhodnutí jednotlivých soudců se dotýkají stamilionů amerických životů. Snad nikdy to nebylo ilustrováno lépe než v červnu, kdy Nejvyšší soud, se třemi z devíti soudců jmenovaných Trumpem, zrušil ústavní právo na potrat. Aby mohl prezident jmenovat soudce, potřebuje k tomu souhlas Senátu, který Joe Biden dosud měl, jelikož v něm měli většinu právě demokraté. K 8. srpnu tak jmenoval 75 soudců do federálních soudů, což je mnohem více než Trump nebo Barack Obama ve stejné fázi svého prezidentství. Mezi nimi byl rekordní počet žen a people of color, například Ketanji Brown Jackson, první Afroameričanka na postu soudkyně Nejvyššího soudu. Pokud by ale nyní republikáni Sněmovnu vyhráli, budou mít dostatečnou moc blokovat Bidenovy budoucí nominace, což ho pravděpodobně donutí vybírat umírněnější kandidáty v naději, že získá republikánské hlasy.
Podle předvolebních průzkumů není tento scénář vůbec nereálný. Prognózy dávají totiž republikánům velmi vysoké šance na ovládnutí Sněmovny reprezentantů, zatímco v Senátu bude sveden souboj v několika klíčových volbách. Pokud ale republikáni opravdu získají kontrolu nad oběma komorami Kongresu, budou mít prostor pro realizaci legislativního programu nad rámec toho, co slibovali v kampani, a to i přestože právo veto prezidenta Joe Bidena by nakonec mohlo zablokovat většinu jejich možností jej uskutečnit.
Kongres může být rozdělen dvěma způsoby – demokratický Senát a republikánská Sněmovna, nebo naopak republikánský Senát a demokratická Sněmovna. Druhá možnost je velmi nepravděpodobná, pokud si totiž demokraté povedou natolik dobře, že si udrží Sněmovnu, je nepravděpodobné, že by ztratili kontrolu nad Senátem. V Senátu se nicméně rozhoduje o vítězství, zatímco ve Sněmovně reprezentantů převažují republikáni, takže první varianta je velmi pravděpodobná.
V případě rozdělení Kongresu je vyhlídka přijetí ambicióznější legislativy velmi malá. Místo toho se obě komory budou soustředit na své vlastní priority, přičemž budou čelit vzájemným střetům ohledně povinně schvalovaných zákonů, jako je například financování vlády nebo zvýšení dluhového stropu.
Podle průzkumů veřejného mínění a volebních prognostiků je to nejvíce nepravděpodobný scénář ze všech tří. Joe Biden historicky ztrácí a demokraté mají už jen těsnou většinu. I přesto si ale díky klesající nezaměstnanosti a podpoře potratových práv udržují pevnou základnu. Pokud by si v kongresových volbách demokraté zachovali současnou kontrolu celého Kongresu, povaha federální politiky by se výrazněji od té nynější nezměnila.
Už v úterý bude ve Spojených státech rozhodnuto nejen o stavu země na dalších několik let, ale také o stavu její demokracie, která už nyní významně slábne. Stamiliony Američanů svým hlasem rozhodnou o zachování svých základních lidských práv i směřování USA na mezinárodní scéně. Mimo to navíc odstartuje kongresovými volbami cesta jednotlivých uchazečů do Bílého domu. Jaká témata budou Spojené státy na další roky definovat a kdo bude mít šanci se stát příští hlavou státu této světové velmoci, se dozvíme už za několik málo dní.