Udělej si Vánoce podle sebe. Je v pořádku je slavit jinak, nebo je neslavit vůbec?

Do Štědrého dne zbývá posledních pár dní. Mnoho z nás má za sebou týdny plné stresu, ať už z pořizování dárků, dokončování projektů v práci, odevzdávání prací ve škole, nebo zkrátka jen ze všudypřítomného chaosu, který Vánoce každoročně doprovází.

Ze svátků klidu jakoby se stal hon na to, abychom vyhověli očekáváním druhých. Protože takhle se přece Vánoce slaví – s výzdobami vyvěšenými už v listopadu, koledami hrajícími z reproduktorů, s klidnými rodinnými chvílemi, s kupou dárků i napečeným cukrovím. Tak to vždycky bylo a tak to bude dál. Tedy jenom pokud budeme chtít.

Pokud totiž tímhle způsobem Vánoce slavit nechceme, je to naprosto v pořádku. Pro mnohé z nás jsou totiž ty tolik přeceňované svátky jen stresovou záležitostí, kterou si vlastně vůbec neužíváme. Někteří nemají fungující rodinu, která by se u stromečku sešla. Jiní jsou zase daleko od domova, a Vánoce tak se svými nejbližšími slavit nemohou. A jsou tady i tací, kteří tenhle čas jednoduše nemají rádi. To všechno je v pořádku.

Každý z nás si totiž může udělat Vánoce podle sebe a necítit se kvůli tomu provinile. Třeba jen v okruhu nejbližších kamarádů, s večeří i bez ní. Na druhé straně světa, se sluncem, co zapadá nebo vychází. S partnerem nebo partnerkou a nebo taky sami se sebou. Dodržovat tradice je fajn, jejich vytváření ale mnohdy lepší.

To, že nejsme na Štědrý večer se svou rodinou neznamená, že bychom ji zklamali. I na dálku ji můžeme mít rádi, myslet na ní, a zároveň dát přednost sobě, svým potřebám a nutkáním. I na dálku můžeme popřát hezké Vánoce kamarádstvu a přitom je mít hezké sami pro sebe. Kdy jindy než na Vánoce bychom si měli moct dovolit říct ne ostatním a ano sobě?

Udělejme si Vánoce podle sebe. Je naprosto v pohodě je slavit, ale taky je naprosto v pohodě je slavit jinou než tradiční cestou, třeba s jinými kulturními zvyky nebo lidmi. A stejně tak je naprosto v pohodě je neslavit vůbec. Je to jen na nás.