Pojďme spolu nasát portugalskou atmosféru! Your portugal dream guide is here. Druhá část o okolních městech Porta právě teď k přečtení!
Ke konci srpna jsme se s kámoškou rozhodly po půl roce návštívit společnou kamarádku v Portugalsku. Konkrétně v Portu, což je přístavní město na severu Portugalska. Poté, co strávila půl roku života v okolí Porta, sdělila nám své rady, tipy a triky pro tuto oblast. Tentokrát o okolních městech, které jsou maximálně hodinu a půl autobusem z Porta.
K výběru těchto tří městeček nás vedlo její doporučení. Všechna jsou maximálně hodinu a půl od Porta, a jezdily jsme do nich FlixBusem (dá se jezdit i Rede Expressos, ale bývají dražší) z hlavního autobusového nádraží, kde má zastávku i tramvajová městská doprava.
Za mě úplně nejkrásnější město ze všech, které jsme navštívily. Nádherná pláž, u které vlny opravdu už něco měřily. Dovolenkový vibe v podobě pestrobarevných domečků tě také nezklame. Co ale opravdu stojí za zmínku, je centrum Aveira a jeho architektura.
Z Porta do Aveira jsme vyrazili okolo poledne, kdy nám autobus zastavil na jejich hlavním autobusovém nádraží. Náš první cíl byla pláž, kam se dostaneš nejrychleji autobusem. Měly jsme trochu potíže spoj najít, ale s pomocí místních jsme se k pláži dostaly za necelou hodinku. Autobus totiž jede až vyloženě k ní.
Finální destinace byla pláž i stejnojmenná autobusová zastávka Praia da Costa Nova. Hned po příjezdu jsme zašly do jednoho z přímořských domečků na pizzu, fino (malé pivo), compal (džus) a pastéis de nata. Zde jsme ochutnaly i pastel se skořicí a můžeme jen doporučit!
K samotné pláži vedla desetiminutová cesta mezi barevnými domy a vilami. Zničehonic se před tebou objeví hromada písku a dřevěná podlážka, která tě zavede k pláži. Oceán byl ten den celkem divoký a vlny byly vysoké. Když je oceán nebezpečný, poznáš to tak, že ani Portugalci a Portugalky nelezou do vody. Doporučuju si na pláži vždy rozdělat deku, lehnout si a poslouchat ten zvuk. To je něco, co jim můžeme opravdu závidět.
Po odpočinku a menší procházce jsme se vrátily na zastávku. Paní nám na informacích řekla i časy, kdy nám jede do centra, takže jsme vše měly jako na zlatém podnose.
Vystoupily jsme na zastávce Galitos, která se nachází na začátku centra. Odsud až na autobusové nádraží je to cca 40 minut chůze. Hned jak vystoupíš, uchvátí tě krásné bohatě zdobené pastelové domy. Dole najdeš ve většině případů obchody se zmrzlinou, sýrem, suvenýry nebo i masem.
Ve městě najdeš i různá muzea nebo galerie. My jsme zvolily zase taktiku bloudění a chodily jsme přímo za nosem. Tato portugalská města jsou pro to opravdu stvořená.
Cesta do Bragy fungovala úplně stejným způsobem jako cesta do Aveira. Vystoupily jsme zase na autobusovém nádraží, které je naštěstí úplně v centru. Ten den bylo pocitově čtyřicet stupňů, takže jsme víceméně nalézaly útočiště v kavárnách nebo ve stínu.
Braga byla pro nás procházkové město. Nachází se zde spoustu kostelíků a městkých parčíků a náměstí. Hlavní strasse vede k Holy Cross Church. Vedle něho je i velký nápis Braga, kde si můžeš udělat klasickou památeční fotku. Dál jsme pokračovaly k Santa Barbara Garden, kde to jen sršilo barvami.
Naše další zastávka byla nečekaně v local hospůdce. Díky nebo bohužel (v našem případě rozhodně díky) kamarádce jsme zažily Portugalsko jako místní. Tedy žádné mainstream restaurace a kavárny, pouze lokální hospůdky a cukrárny. V této hospůdce, která zapadala mezi domy (a byl v ní stín) jsme strávily asi dvě hodiny. Může se ti to zdát jako mrhání časem, ale kombinace vedra a portugalské nátury nás nevedla jinam. A my si to užívaly.
Naše poslední kroky zavítaly do města Vila Real. Vila Real neboli „Vilka“ jak jsme jí říkaly, je nejvíce ve středozemí, ze všech tří měst. Cesta autobusem tudíž byla opravdová podívaná. Celou cestu jedeš nad údolím a krásně se ti otevírají portugalské scenérie.
Autobus tě vyplivne skoro ve středu centra, což je ideální záležitost, když jsou venku tropy. Vilka byla i hlavním bydlištěm kamarádky a jejím univerzitním městem. Proto nás zde provedla jejími oblíbenými pajzly a ukázala nám, kde tu bydlí studenti a studentky Erasmu.
Jeden z nejkrásnějších výhledů najdeš ve Vilce na kopci u hřbitova. Je to docela štreka a ve čtyřiceti stupních i boj, ale stojí to za to. Když zajdeš za hřbitov, najdeš tam výhled na most a údolí. Do údolí se dá i volně jít na procházku. Nachází se zde i vodopády. Kdybychom měly čas (a sílu), zašly bychom. Takže když my nemohly, ty musíš. U výhledu pod stromem jsme natáhly deku a jen nasávaly portugalskou atmosféru.
Jestli se ptáš: „Vyplatí se teda vycestovat z Porta ven?“ Řekla bych ti, že rozhodně ano. Středozemní a přístavní města jsou od sebe docela odlišná. Atmosféra je jiná. Stále klidná a portugalská, ale má to jinou vůni.
Nehledě na Portugalsko - určitě vycestuj pryč i z hlavních nebo velkých měst. Přece jen „místní“ nejsou jen měšťáci. To je jako kdybychom řekli, že všichni Češi a Češky jsou Pražáci (nic proti). Haha.