Co zní lépe než jet dodávkou na deset dní do Norska? Nejspíš jenom jet dodávkou do Norska a jíst u toho nejlepší skořicový šneky. Není to, ale jen tak jednoduché jak to může znít. Jaká je realita a co v Norsku nevynechat se dočteš v článku.
Tento trip mi splnil rovnou dva sny. Jedním bylo se podívat do Norska, jelikož mi o něm moje drahá kamarádka Barča pořád vyprávěla a já jako správna Kelišová jsem prostě potřebovala vědět proč. Druhý sen bylo vyjet někam dodávkou. Zní to jako pohádka, ale chvílemi jsme přicházeli na to, že s naší pětičlenou posádkou, že tento instagramový fenomén ježdění dodávkou kamkoliv je dost organizačně, ale i fyzicky náročná disciplína. Doufám, že ti mé poznatky, rady a tipy poradí ať už při cestě do Norska nebo s cestováním dodávkou.
Na začátek je důležité říct, že jsme celý výlet považovali za velmi low budget - proto, jsme se také rozhodli spát ve stanech a sami si vařit.
Celou cestu jsme absolvovali v Renault Trafic, který má sedm míst. S tím, že nás jelo pět - tudíž jsme měli dvě místa volná. Na začátku jsme si říkali, že auto je možná až moc velké, ale nakonec se vyplatilo. Nevím, čím to bylo, ale měli jsme narvaný kufr až po strop, ale i zaskládané volná místa, místa pod nohami a i průchozí prostory. Byl to docela squat - nebudeme si nic nalhávat. After all jsme byli s autíčkem moc spokojení, přece jen za ty naše krámy nemohl.
RADA: Převážně se u nás u řízení střídali dva lidé a někdy zaskočili další dva. Velké dálky a řízení v noci však není dobré podceňovat. Střídejte se a zbytečně se nepřetahujte. Nikdo nemůže vědět, jestli ho nepřepadne microspánek.
Oříšek nastal při organizaci jídla, jelikož jsme před odjezdem neměli tolik času si vše podrobně naplánovat. Nakonec to dopadlo tak, že každý z nás přivezl z domu zavařené omáčky a dodělávali jsme si k nim rýži nebo těstoviny. Někdo si místo toho koupil dopředu udělané hotovky (takové ty co vypadají jak MRE, ne ty v krabičkách), které měly velký úspěch. Jinak jsme si nakoupili různé trvanlivější potraviny - fazole, paštiky, patifu, tousty, hummus, ovesné kaše, zeleninu. Často jsme se také dojídali instantními polívkami.
Doporučuju však organizaci a domluvu o jídle nepodceňovat. Ceny v Norsku nejsou nejmenší a kupovat tam základní potraviny nebo celé večeře nevyjde zrovna na málo. Udělejte si s partou seznam, každý něco připravte dopředu a potom spolu dokupte, co je potřeba. Nezapomeňte na snacky. Po dlouhých cestách v autě se opravdu hodí.
TIP: V autě nám dělal společníka i cestovní chlaďák nebo lednička. Díky ní jsme si mohli dovolit koupit i nějaké mléčné výrobky nebo si chladit pití. Obsadila sice jedno celé volné místo, ale osvědčila se jako skvělý parťák na cestě.
Je skvělé mít u sebe po ruce takovou taštičku první pomoci. Jsou zde tvoje essentials, které při dlouhé jízdě autem je dobré mít po ruce. V těch našich byli například:
Pro vaření doporučuju nakoupit velké množství vody, kterou budete v průběhu dopouštět. V Norsku by měla být každá voda, která teče z kohoutku pitná.
Věci na vaření a suroviny jsme skladovali v přepravkách - každý jsme měli jednu. Byli to takové naše polní kuchyňky. Každý jsme měli svůj ešus a příbor. Dále jsme společně dovezli dva hrnce - menší a větší a pánev. Vařili jsme na dvou velkých vařičích a jednom menším. Přípravovali jsme si jídlo opravdu třikrát denně každý den, takže pokud nemáš v plánu tolik vařit - vystačíš si s menším množstvím propriet.
TIP: Kamarádka Barča, která do Norska jezdí na týdny, mi doporučila si balit oblečení do menších tašek a musím říct, že mi to opravdu pomohlo. Trička v jedné, kalhoty v jiné. Všechny jsem pak měla schované v krosně a tak jsem v ní udržovala pořádek a věděla jsem, kde co najdu.
Pokud chcete vyrazit na podobný výlet nečekejte, že se budete umývat každý den. Naší sprchou se stávali vlhčené ubrousky a umyvadla na různých místech. Jo s hygienou je to prostě punk. Pokud ti nevadí studená a slaná voda, tak ses mohl*a vykoupat ve fjordu. Předposlední den jsme to vyřešili návštěvou v místním koupališti, kde jsme si zaplatili vstup, ale převážně jsme se tam šli osprchovat. I takhle to jde dělat.
V Norsku je zakázané za sebou nechávat odpad, ale tím jsou myšleny i kapesníčky nebo toaleťáky, když v přírodě vykonáte potřebu. Nakoupili jsme proto aromatické pytle na odpadky a házely je tam i s ostatními obaly a podobně.
Odvážnější z nás si ve fjordu nebo v umyvadlech umývali vlasy. Já jsem slabý kus a studená voda a já opravdu nejsme kamarádi, takže jsem to vyřešila slick culíkem. Nosila jsem ho dokud jsem mohla a překvapivě to byl hodně dobrý krok.
TIP: Doporučuju nakoupit klasické, ale i intimní vlhčené ubrousky - je to life saver v mnoha případech.
Řekli jsme si, že celé Norsko budeme spát ve stanech. V Norsku totiž můžete spát kdekoliv a zadarmo. Výjimky samozřejmě nějaké jsou - např. musíte být 150m od soukromého pozemku, nesmíte kempovat na úrodné půdě nebo kde jsou označení zákazu stanování. Pravidla pro kempování v Norsku přibývají a přitvrzují každým rokem - hlavně na území Lofot, takže si radši prostuduj nejnovější pravidla.
TIP: K hledání noclehů jsme využívali aplikaci Park4Night, která nám víceméně vyhovovala. Jedno z mála mínus je, že nemá měřítko, takže trošku bádáte jak daleko nocleh je, ale to je drobnost.
Vemte si opravdu jen to nutné. V nejhorším případě se dají věci vyprat v řece, nebo v umyvadle (;D). Johana z @jsemvobraze dávala na svůj profil post o jejím gearu do Dolomit a přišel mi dost přesný - jen si ho znásobit podle svých potřeb a přidat plavky! Důležité jsou do Norska hlavně dobré boty (pokud budete chodit na túry), žabky nebo sandále pro rychlé odskoky z auta a do auta nebo do vody a pláštěnka nebo dobrá nepromokavá bunda.
TIP: Já osobně jsem si přibalila ještě volnou sukni - je to nejpohodlnější kousek a na dlouhé jízdy moje nezbytnost. Plus, když jdete do města, hodíte k ní jen čisté tričko a hned vypadáte kultivovaně.
Norsko je neuvěřitelně náladové. Chvíli slunečno, chvíli déšť a pak zase slunečno. Připravte se na to, že se bude často měnit. Hlavně u výletů na to myslete a sbalte si vždy pláštěnku a náhradní oblečení, kdyby jste se potili. Nicméně v létě je tam docela příjemně - řekla bych, že jsme měli okolo 20-25 stupňů (přelom červenec/srpen).
TIP: Letní Norsko je skvělé na noční aktivity, jelikož slunce zapadá až okolo jedenácté hodiny večer. Takže pokud je osm večer a vy nemáte pořád nalezené místo na stanování - nezoufejte, máte ještě tak tři hodiny než se úplně setmí.
Výborní lidé. Moc hodní a obětaví. Hned první den jsme se seznámili s rodinou z Norska. Konkrétně s pánem, který se jmenoval Ture a nechal nás přespat u něho na trávníčku za dvě česká piva. Jeho rodina nás pohostila melounem, vodou a panákem Akvavitu (tradiční skandinávský trvdý alkohol). Nechali jsme je ochutnat naši meruňkovici, ze které byli nadšení a večer jsme s nimi pobyli až do tří hodin ráno. Zpívali nám vikingské písně a my jim zase české (Vysoký Jalovec měl úspěch). Ture nás potom naučil otevírat šampaňské šavlí. Otevřel kvůli nám čtyři flašky. Zážitek na celý život.
RADA: Nebojte se s Nory komunikovat. Umí převážně velmi dobře anglicky (i starší generace) a jsou velmi milí. Kdybychom se pána nezeptali, jestli u něho nemůžeme přespat na trávníku, tak bychom neměly takovéhle příběhy. Holá huba, holé neštěstí!
Všechno je načuchlé po skořici a kardamonu. Jakože úplně všechno. Podle mě neexistuje v Norsku sladké pečivo, které by v sobě nemělo tyhle dvě ingredience. Nicméně nutností je ochutnat skořicové šneky. Kamarád, co žije ve Skandinávii, nám doporučil pochoutku skolebrod, což je takový koláček s kokosovou posypkou a pudingem. Dále se připravte, že spoustu věcí je v příchuti lékořice - pro nás NO GO zóna.
Ujížděli jsme si na chipsech ve tvaru těstovin a naši norští kamarádi milují takové bramborové suky s příchutí šunky (chutnají jako české škvarky), které si dipují do omáček a dressingů.
TIP: Nejlepší skořicové šneky jsou prý v městečku Trodheim, a výborné šneky mají i v supermarketu Joker (musí být, ale ještě teplé), který má pobočky po celém Norsku.
Vyjížděli jsme kousek od Olomouce - tudíž přes Polsko, kde jsme jeli trajektem z Świnoujście do Trelleborgu ve Švédsku (často se přeplouvá i z Dánska). Trajekt na jednoho člověka nás vyšel na něco přes tři tísíce tam i zpět a jeli jsme cca 7 hodin. Měli jsme v ceně ještě kajutu pro tři osoby, protože jsme vyjížděli večer a trajekt nám jel v 7 hodin ráno.
TIP: Koupě kajuty se nám moc osvědčila a rozhodně bychom to udělali znovu, přestože jsem si trochu více připlatili. Řidiči si mohli odopočinout a případně jsme se mohli prostřídat.
Celé Švédsko jsme projeli (kdybych mohla vrátit čas, tak bych se zastavila na mini zástavku a procházku v Göteborgu nebo Malmö) a dorazili jsme do Svinesundu, kde jsou švédsko-norské hranice. Je zde krásný most z druhé světové války, u kterého jsme potkali již zmíněné Nory a přespali u nich na trávníčku.
RADA: Hlídejte si mýtné a dodržujte více než normálně silniční pravidla - pokuty v Norsku jsou hodně vysoké a opravdu se to nevyplatí.
Našim cílem bylo navštívit město Kristiansand. Krásné pobřežní městečko s kanály, hradbami a promenádou. Naše návštěva zde byla, ale trošku chaotičtější než jsme mysleli, protože náš kolega zde ztratil peněženku. Upsík na jeho straně.
TIP: Různé části Norska se dají přejíždět mini trajekty, které fungují jako MHD. Například my jsme z přejeli z města Moss do Hortenu za 30 minut, místo toho, abychom objížděli fjord 2 hodiny. Plus nestojí tolik - platí se jen za dopravní prostředek, ne za lidi v něm a jdou využívat i pro cyklisty a pěší.
Kratší túru na tzv. kazatelnu moc doporučuju. Cesta nahoru byla záživná jen místy, když se vám odkryl výhled na fjord, ale jinak se jde lesíkem nebo po kamenité prázdné cestě. Nicméně WOW efekt na vrcholku to má neskutečný. Za mě asi nejhezčí konečný výhled a cíl. Jen varuji před velkým návalem turistů - je lepší si přivstat a jít brzy ráno. Parkoviště jsou zde dvě, ale odpoledne, kdy my jsme se vraceli byla už plná.
RADA: Brzké vstávání se opravdu vyplatí - čím méně lidí tím větší pohoda na cestě.
UPOZORNĚNÍ: Norské tracky nemývají nahoře restaurace nebo bistra, jak jsme my v Česku zvyklí. Tady si opravdu na vrcholku nedáte jedno orosený za odměnu. Je tedy „nutnost“ si sebou brát vlastní jídlo a pití. To stejné platí o záchodech - nebudou tam.
Po cestě z Preikestolenu jsme se stavovali na vodopády Latefossen, které jsou u cesty, takže opravdu jen na podívání. Projíždeli jsme městečkem Odda, kde se nachází barevná škála klasických norských domečků s dřevěnými obklady, jelikož bylo moc pozdě a my pořád nevěděli kde budeme spát, tak jsme se k nim nešli podívat blíž. Až do Norska pojedu znovu určitě si Oddu chci projít.
Dostat se na tento ikonický vrcholek je trošku komplikovanější. Musíte si zarezervovat místo na jednom ze tří parkovišť (my jsme parkovali na parkovišti 2). Odkud můžete 400m převýšení v cca 7 kilometrech (je to celkem drsný) a dostat se na Parking 3 a směle pokračovat jako všichni ostatní. Nicméně z P2 jezdí autobusy, které vás přemístí na P3 (koupit se dají jak tam, tak i online) - což jsme využili.
Túra pro non-hikery je docela docela náročná. Začátek je lehce šílený, jelikož jdete pořád do kopce třeba dvě hodiny. Jeden úsek mi připomíná, když jdete na Sněžku a z lesa jen vidíte ty schody na té holé hoře a myslíte si, že zdechnete jen se na to koukáte - tak tohle tam je, jen tak 3x horší a delší. Haha (i almost died).
Nicméně nenechte se tímto odradit (it's just a phase), protože ty výhledy, které se vám najednou objeví před očima za to opravdu stojí. Celá trasa je víceméně nahoru dolů. Pro mě byly potom náročnější poslední asi 2 kilometry, kdy se šlo po kluzkých kamenech. Po celou dobu se můžete kochat výhledy na fjord a hory. Dokonce odtud vidíte i ledovce, narazíte na rostlinu, která vypadá jak králíček na tyčce a dopustíte si vodu z ledovce. Worth every money. Nicméně od cíle, tedy Trolího jazyka nečekejte takový bum jak to vypadá na sockách.
TIP: Co se týče rezervování míst a kupování vstupenek na shuffle busy, tak doporučujeme online a dopředu - hlavně, když jste zde v sezónu. Tyto známé hiky jsou opravdu turistické s velkým T. Navíc autobusy jezdí jen v určitých intervalech a do konkrétní doby, takže to je potřeba si nastudovat!
Kolem hodiny od Trolltungy se nachází malebné městečko Eidfjord. U Eidfjordu jsme kempovali dvě noci a celkově jsme okolo něho strávili tři dny. Po Trolltunze, kde si někteří z nás odrovnaly kolena jsme potřebovali nějaký rest day. Eidfjord byl skvělou volbou, jelikož zde je veřejná sauna, záchody a spousta odpočívadel. Není zde asi nic moc zázračného (až teda na tu skvělou saunu), ale my jsme si tohle místo zamilovali!
Půl hodiny od Eidfjordu je Kinsarvik, kde se nachází tůra k vodopádům, konkrétně se jí říká Huseldan valley. My došli asi do půlky, protože jsme chtěli jít pouze na procházku. Tato trasa nám byla doporučena Čechy, které jsme potkali na Trolltunze, takže posílám doporučení dál.
Tato trasa by měla být nejoblíbenějším hikem samotné královny Norska. Půlka naší skupinky se na ni vydala a nemohly si ji vynachválit! Krásné pohledy na fjordy, lesy a skaliska. Prostě všechna krása přírody co Norsko nabízí. Sestup z vrcholu je, ale náročnější, jelikož je opravdu velmi z kopce a docela dlouho. Takže tejpy a silný kolínka jsou must! Holky jsme nahoru dovezli do Kinsarviku, kde trail začíná a i jsme pro ně přijeli do Lofthusu, kde končí.
TIP: Vemte si sebou tejpy a ortézy. Obojí jsme využili a vyplatilo se nám s němi “tahat”.
Naše další zastávka byla ve městě Voss, kde jsme navštívili nejstarší gotický kostel v Norsku a mileniálské obecenstvo naší dodávky vykoupilo suvenýry - obecně moc norové na suvenáry nejsou, takže nečekejte velký výběr (opakuje se všude to stejné). Šli jsme se podivat kolem jezera a zamířili to směrem k hlavnímu městu Norska - Oslu.
TIP: Skvělé hiking tipy, ale i jiné velmi nápomocné informace o Norsku poskytuje web milujunorsko.cz
V tomto poměrně menším hlavním městě jsme po týdnu zhřešili a naše cesty nás zavedly do mekáče. Přijde mi, že v Česku mekáč nijak neholduju, ale jakmile jsem v cizině, tak prostě vím do čeho jdu a je to docela už tradice si tam smočit čumák. Nicméně jsme chytly docela silný déšť a moc jsme toho neprošli. Za vidění, ale stojí:
Oslo je plné random soch a umění. Stříbrný potápěč? Hlava mimozemšťana? Obří kotva? Tohle všechno a mnohem víc se náhodně nachází ve městě. Podle mě se nenajde deset metrů čtverečních, kde by nebyla nějaká bizární socha. Jinak nám, ale Oslo evokovalo dojem Brna. Takové klasické evropské město plné krásných blonďatých lidí a scandi módy. Nic extra, ale cítili jsme se tam jak doma, což nám bylo sympatické. A ano všichni jsou tam krásní, nastylovaný a upravení.