Temná stránka avokáda: Ničení planety a drogové kartely

Avokádo se stalo v posledních letech trendem ve stravě západního světa. Pokud ho teď právě jíš, tak přeju dobrou chuť. Tahle zelená věcička s peckou uprostřed má kromě chuti mnoho výhod pro lidské zdraví a pohodu. Jenže...

Produkce avokáda v průmyslovém množství poškozuje životní prostředí a obyvatelstvo, které žije v dané oblasti. Poptávka po avokádech je prostě příliš obrovská a naše matička Země trpí.

Avos v číslech

O tom, jak avokádo výborně chutná a kolik obsahuje zdravých tuků, se tu nemusíme vůbec bavit, protože to beztak všichni víme. A ví to asi i Američané, kteří jich v roce 2018 snědli zhruba 2,4 milionu tun. Ano, tak moc.

Přemýšlíš teď nad tím, kde se takové množství avokád vezme? No, především v Mexiku, kde v roce 2020 vypěstovali skoro 8 milionů tun avokáda. Pomyslná druhá místa v produkci avokáda si pak drží Dominikánská republika a Peru, kde vypěstují jen něco málo přes 0,5 milionu tuny. Následuje Kolumbie, Indonésie, Brazílie a Keňa, píše Viva.

Spojené státy se s 0,2 milionu tun vypěstovaného avokáda (z toho 90 % v Kalifornii) řadí na 6. místo mezi největšími světovými producenty. Naopak Španělsko, jakožto největší evropský producent avokáda s 0,09 milionu tun vyprodukovaného avokáda, zaujímá 15. místo.

Vliv na životní prostředí

Jo, to je strašně moc avokád. Jak ale teda ubližují naší planetě? První věcí je, že podle několika odhadů je k vypěstování jednoho avokáda zapotřebí 227 až 320 litrů vody, což znamená velkou zátěž pro místní, co se týče zdrojů vody.

Další věcí je, že podle zprávy Global Forest Watch z roku 2019 bylo 98 % odlesnění v Mexiku způsobeno rozšiřováním zemědělství. Zpráva také uvádí, že v mnoha mexických státech, například v Jaliscu, se za posledních deset let zvýšil počet avokádových plantáží o 1001 %.

Ani stromy avokáda životnímu prostředí příliš nepomáhají. Původní borovice ve Střední Americe mohou absorbovat až čtyřikrát více uhlíku než avokádovníky na hektar, a přitom spotřebují mnohem méně vody než avokádovníky, píše Asia Lifestyle. Dopad produkce avokád na životní prostředí je zkrátka velký. Pokud máš teď chuť spáchat snídaňové harakiri, tak to nedělej, produkce avokáda má stále mnohem menší dopad na naši planetu než produkce masa.

Průměrná uhlíková stopa jednoho avokáda (150 gramů) je přibližně 0,19 kilogramu ekvivalentu CO2. Stejné množství hovězího masa je zodpovědné za 4 kilogramy, jehněčí za 3,4 kilogramu, sýr za 3,15 kilogramu a vepřové za jeden kilogram CO2.

Hey, Pablo, give me some avocados

Jak už jsem psal výše, největším producentem avokád na světě je Mexiko. A pro co je ještě Mexiko známé? Ano, jsou to drogové kartely. Pěstování avokáda v Mexiku přitáhlo mocné drogové kartely, které v tomto výnosném obchodu mají velký zisk.

Většina avokáda, které se dováží do USA, pochází z jediného mexického státu - Michoacánu, a právě zde se etablovaly kartely.

Pro kartely je pěstování avokáda způsobem, jak vydělat peníze v době, kdy je válka proti drogám v Mexiku oslabila. Kartely vydírají pěstitele, balírny a přepravce avokáda formou daní za bezpečnost. Zabírají také pozemky, na kterých se avokádo pěstuje, a profitují tak z prodeje.

Celá tahle situace s avokády dokonce dospěla až k tomu, že Spojené státy americké začátkem tohoto roku pozastavily vývoz avokád z Mexika do Států.