Hnutí už je u moci více než rok a nyní své restrikce namířené proti ženám znovu rozšiřuje.
Tálibán se ujal vlády v Afghánistánu už před více než rokem, 15. srpna 2021. K moci se navrátil po více jak dvaceti letech poté, co ze země odešla americká a spojenecká vojska. Americký prezident Joe Biden si dal totiž jasný cíl – ukončit válku v Afghánistánu. To vloni také udělal, v zemi se ale rozhořela válka nová – ta mezi Tálibánem a afghánskými ženami.
Hnutí totiž ženská práva významně omezuje tím, že zavádí restrikce namířené proti účasti žen na jakékoliv formě společenského života. Afghánky nesmí chodit ani na základní, ani na střední školy, natož studovat na univerzitách. Pracovat mohou pouze odděleně od mužů a na veřejnosti musí nosit burky. Pokud chtějí venku pobývat delší dobu, musí je doprovázet jejich muž, otec nebo bratr. To samé platí pro cesty delší než na vzdálenost 72 kilometrů.
Dnes posunul Tálibán svá omezení ještě o krok dál, zakázal totiž ženám v Afghánistánu navštěvovat tělocvičny a parky. Mluvčí Ministerstva pro prevenci neřestí a podporu ctností uvedl, že zákaz byl zaveden proto, že lidé ignorovali příkazy o genderové segregaci a že ženy nenosily povinný hidžáb. Tálibán má za cíl vytvořit vysoce konzervativní islámskou společnost, která bude založena čistě na genderové segregaci, čemuž nasvědčuje například i fakt, že se hnutí snaží vzdělávat více lékařek. Ty by následně měly pečovat o nemocné ženy.
Omezování základních lidských práv přispívá v Afghánistánu k ekonomické krizi, která už uvrhla miliony obyvatel do chudoby. Země se navíc nachází v mezinárodní izolaci, což výrazně zpomaluje jakoukoliv zahraniční pomoc.
Zdroj: AP, The Times of India, The Guardian, Reuters, The Washington Post