Přihlášení se k heyfomo
Svetr po taťkovi, sukně po babičce. Jak může fast fashion zničit kouzlo dědění oblečení?
Nejcennější módní kousky se nacházejí u starších generací v šatníku a šperkovnicích. Otázka ale je, co najdou nadcházející generace v těch našich?
Není nic lepšího než objevit poklad v babiččině skříni nebo šperkovnici. Řetízek, který jí darovala její maminka, náušnice po prababičce nebo košile po dědovi, kterou si okamžitě zamiluješ.
S růstem fast fashion a mikrotrendů se mění přístup k módě a vytváření vlastního „archivu“ oblečení - tedy jakési vlastní sbírky kvalitních a dlouhodobých kousků - už není tak časté. Zatímco starší generace investovaly převážně do kvalitních materiálů, které něco vydržely, dnešní spotřebitelé často dávají přednost rychlé dostupnosti a nízkým cenám před dlouhou životností.
RECAP: Přehlídky na fashion weeku v Berlíně odkazovaly na zkázu lidstva i věštění a rituály v moderní době
Rychlá móda, rychlý konec?
Studie organizace Ellen MacArthur Foundation (2017) uvádí, že průměrná doba nošení oděvu se od roku 2000 zkrátila o 36 %. Levné syntetické materiály, slabé švy a rychlé zpracování způsobuje, že se oblečení rychle opotřebuje.
Zara bunda, the new vintage?
Studie McKinsey & Company (2019) upozorňuje, že módní cykly jsou nyní až 5× rychlejší než v 90. letech, což snižuje emocionální hodnotu oblečení.
Představ si tohle: Píše se rok 2070, tvoje vnučka či vnuk právě narazil*a na dně skříně na kousek z tvého mládí a vytáhne polyesterový kousek z fast fashion řetězce, jehož švy se začaly párat už po pár nošeních a šaty ze syntetického materiálu, které se jen po pár letech rozpadly - nevyhodil*a jsi je vlastně jen náhodou.
Budou se tyhle kousky označovat za 50 let jako nadčasový poklad, nebo jen jako zapomenutý kousek z éry nadprodukce?
Pravděpodobnost, že ti vůbec nějaký z fast fashion kousků vydrží tak dlouho, je navíc docela malá. Když si vezmeme třeba vintage kožené bundy, jde zkrátka poznat, která je opravdu vintage, vyrobená v devadesátkách a sloužící už 30 let, než koženková bunda z fast fashion řetězce ušitá ve fabrice někde v Asii.
Rozdíl jde poznat na první pohled:
Jak zachránit tyhle „osobní archivy“?
Pokud chceš změnit přístup k oblečení a zanechat pro budoucí generace vlastní módní odkaz, je načase změnit přístup k pořizování oblečení a zaměřit se na kvalitu. Tady je pár tipů, jak na to:
Kvalita, nikoliv kvantita – zní to jako klišé, ale je to pravda. Spousta lidí si myslí, že ušetří, když nakupuje ve fast fashion řetězcích, ale ve výsledku za nekvalitní kousky utratí víc. Místo pěti levných triček, která se rychle onosí, si raději pořiď jedno kvalitní, které ti vydrží roky.
Nakupuj z druhé ruky - najít kvalitně ušitý kousek, který vydrží víc než pár vyprání, je dnes čím dál těžší. Pokud ale hledáš oblečení, které má duši a zároveň něco vydrží, největší poklady najdeš právě ve vintage obchodech a second handech.
Důkladná péče – základem je vážit si každého kousku ve skříni, mít k němu vztah a starat se o něj tak, aby vydržel co nejdéle – ať už jde o správné praní, skladování nebo drobné opravy.
Udržitelnost - podporuj udržitelnost a nakupuj u značek, které berou ohled na naší planetu a budoucnost.
Fomo team a jejich vlastní archivy
Zeptala jsem se Fomo týmu, co mají oni ve skřini za poklady.
Katarína: „Většina mého oblečení je po babičce, protože byla fakt baddie – mám kalhoty, sukýnky, kabáty i bundy. Něco mám i po prababičce z Ukrajiny, hlavně kabáty a šaty, které pořád drží. Moje skříň je prostě generační zlato, protože díky ní skoro nikdy nemusím nakupovat – babička vždycky něco vyloví z půdy.”
Míša: „Já jsem si po dědovi přešila sako a nosím ho už tři roky a naprosto ho miluju. Teď, když už tu děda není, tak pro mě má o to větší hodnotu. Takže this is your sign nosit vintage kouskyy!”
Áďa: „Mám extrémně moc věcí po někom - od bund po kabelky, svetry, topíky, kalhoty… vždycky najdu u babi a mamky top věci. Často se obleču ráno a odpoledne mi dojde, že mám reálně celý outfit od nich :D.”