Sto dní od zrušení Roe v. Wade. Co dalšího by mohl Nejvyšší soud USA zakázat?

V Nejvyšším soudu Spojených států zasedla v minulých měsících republikánská většina a oproti pouhým třem demokratům držela v instituci devět míst, což se na stavu lidských práv v zemi stihlo značně projevit. V červnu 2022 byl Nejvyšším soudem zrušen precedent z roku 1974, kterým bylo rozsudkem v případu Roe v. Wade ustanoveno právo na potrat. V ten samý měsíc stihli soudci navíc rozšířit práva na držení zbraně, čemuž se demokratičtí zástupci snažili marně zabránit.

Nejvyšší soud se nyní vrací do lavic a je připravený konat. Co je na jeho programu a jakých lidských práv by se mohla jeho agenda dotknout?

Pozitivní diskriminace

Po desetiletích precedentů, kdy vysoké školy směly přistupovat k diverzitě jako k jednomu, ne-li jedinému faktoru při rozhodování o přijetí studenta, budou 31. října projednávány dva případy (Students for Fair Admissions v. Harvard a Students for Fair Admissions v. University of North Carolina), které by mohly vést k soudnímu zákazu používání rasy jako přijímacího kritéria.

Univerzity ospravedlňující svou politiku diverzity argumentují, že 14. dodatek a jeho záruka stejné ochrany zákonů podporuje zvýhodňování historicky utlačovaných skupin. Odpůrci pozitivní diskriminace naopak argumentují, že 14. dodatek měl za cíl prosazovat rasovou neutralitu, což znamená, že by se se všemi jednotlivci mělo zacházet stejně, bez ohledu na rasu.

S konzervativní majoritou v Nejvyšším soudu se dá očekávat, že bude rozhodnuto ve prospěch zákazu používání rasy jako přijímacího kritéria.

Zákon o hlasovacích právech

Dalším důležitým případem tohoto termínu je Moore v. Harper, který se týká kontroly volebního zákona. Zde je otázkou, zda pouze ústava USA kontroluje rozhodování státních zákonodárných sborů ohledně pravidel federálních voleb v jejich státech, nebo zda ústavy a soudy států mohou také dohlížet na volební zákony, které se vztahují na celonárodní volby. Soud má v tomto případě určit, kdo v jednotlivých státech kontroluje federální volební právo.

Pochybnosti o nezávislých státních zákonodárných sborech jsou částečně poháněny dvěma obavami. Jednou z nich je, že pokud jsou zákonodárné sbory skutečně nezávislé, mohou uvalit diskriminační zákony, z nichž má prospěch jejich strana – často republikáni na státní úrovni. Tou další je obava, že pokud bývalý prezident Donald Trump kandiduje v prezidentských volbách 2024 a prohraje lidové hlasování ve státech s legislativou GOP, republikánské zákonodárné sbory se mohou pokusit změnit konečný seznam voličů.

V případě rozhodnutí soudu ve prospěch doktríny nezávislého státního zákonodárného sboru by došlo k odstranění jedné z mála zbývajících soudních možností, jak zastavit extrémní politické gerrymandery.

Práva LGBTQ+

Další velký případ, 303 Creative v. Elenis, se zabývá tím, zda státní právo může donutit soukromý podnik, aby sloužil LGBTQ+ klientům, nebo zda první dodatek chrání z náboženských důvodů ty majitele podniků, kteří tyto zákony porušují.

Kontroverze se zaměřuje na návrháře webových stránek, který chce rozšířit své podnikání a nabízet osobní svatební stránky – ale ne pro páry stejného pohlaví, jak vyžadují zákony o nediskriminaci v Coloradu. Případ se blíží řešení dlouhodobého konfliktu mezi svobodným vyznáváním náboženství, zaručeným prvním dodatkem, a pravomocí státu prosadit rovné zacházení se všemi občany. Otázka předložená v tomto případě se však zaměřuje především na svobodu projevu a uměleckého vyjádření návrháře webových stránek, spíše než na náboženskou motivaci v jádru konfliktu.

Nedávná historie soudu v oblasti podpory náboženské svobody naznačuje, že zvítězí návrhář webových stránek, práva LGBTQ+ tak budou zas jednou zametena pod stůl.

Výsledky případů tohoto období ovlivní americké životy a hodnoty, zejména pro uchazeče o vysokou školu, občany LGBTQ+ a lidi se silným náboženským přesvědčením. Nejobtížněji pochopitelný je případ státní legislativy, který v zemi odráží širší pokles důvěry ve volby. I proto je ale mezi těmi, které bude dobré sledovat.