Stále více lidí se při psychických problémech obrací na AI. Jak ji využívat s rozumem?

„Jak se máš?“ je otázka, na kterou většina z nás nejspíš neumí pořádně odpovědět. Řekneš „Fajn,“ i když to tak třeba není, ale nechceš to dál rozebírat. A nejsi v tom sám*sama. Zvlášť u mladých lidí a vysokoškoláků či vysokoškolaček je nízký wellbeing poměrně rozšířený problém. Podle studie provedené na Univerzitě v Hradci Králové vykazovalo nízký wellbeing více než 65 % vysokoškoláků a vysokoškolaček, více než polovina příznaky středně těžké až těžké deprese a přibližně 45 % příznaky středně těžké až těžké úzkosti.

Duševní zdraví studentů a studentek je ale téma veřejného zdraví, ne individuální selhání nebo nedostatek odolnosti.

Proč je to u studentstva takový problém?

I když ti lidi možná říkají, že škola je méně stresující než práce, není to tak úplně pravda. V řadě ohledů je složitější, zvlášť ke konci semestru, kde se kombinuje několik faktorů: dlouhodobý stres, narušený spánek, tlak na výkon, nejistota z budoucnosti i málo prostoru na pořádný odpočinek.

Takové věci se navíc střádají. Psychická nepohoda se ne vždycky projeví najednou a z ničeho nic, občas se rozvíjí postupně – třeba jako přetrvávající únava, potíže se soustředěním, poruchy spánku, podrážděnost, ztráta motivace, napětí, úzkostné prožívání nebo pocit zahlcení. Může se z toho stát tvůj nový normál, a pak se hůř poznává, že je něco špatně. Někdy totiž svoje problémy třeba ani nevidíš. Řekneš si, že to je „jenom zkouškové“, „běžný stres“ nebo „špatné období“.

Důležité ale je si uvědomit, že to tak být nemusí. Pokud se ti psychické potíže vracejí, trvají delší dobu nebo ti začínají zasahovat do studia, práce, vztahů či běžného fungování, nemusí jít už jen o otázku zvýšeného stresu, výkonu nebo nedostatku vůle. Může to být signál, že potřebuješ pozornost odborníka či odbornice. 

Proč spousta z nás řeší psychické problémy na poslední chvíli?

Důvodů to má víc a jsou jak systematické, tak individuální. Podle Eurobarometru z roku 2023 zažilo 46 % Evropanů a Evropanek v posledních 12 měsících emoční nebo psychosociální problém, přičemž víc než polovina z nich odbornou pomoc nevyhledala. Proč? Někdy se bojíme, že si o nás ostatní budou myslet, že jsme slabí nebo „příliš citliví“, vnímáme od okolí stigma nebo svoje potíže příliš bagatelizujeme, protože jsme si na ně zvykli.

Když přijde na fyzické zdraví, jsme víc nakloněni k řešení problému, ale i k prevenci. Když je nám špatně, jdeme k doktorovi a jdeme tam i na běžnou prohlídku, protože jít jednou za rok k zubaři je normální. U psychiky často čekáme, až je nám opravdu zle.

Kde najdu pomoc?

Spousta z nás ji nejdřív hledá u blízkých, kteří taky často jako první zachytí, že se něco děje, dokážou poskytnout podporu, bezpečí a pomoci nám nezůstat na své potíže sami. Podle výzkumu Nevypusť duši hledá až 80 % mladých lidí při duševních obtížích pomoc nejprve u lidí ve svém okolí, zatímco na odborníka či odbornici se obrátí pouze 20 % z nich. 

Vztahy mají v našem wellbeingu zásadní roli a poslední dobou se ukazuje, že tu roli zastává taky umělá inteligence, na kterou se obrací více a více lidí, včetně studentstva. Podle výzkumnictva z RAND Corporation (2025) využívá v USA přibližně každý osmý mladý člověk generativní AI chatboty při psychických obtížích a více než 90 % uživatelů*ek jejich rady označuje za užitečné. 

Odborníci a odbornice ale umělou inteligenci jako terapii či pomocníka popisují jako dvousečnou zbraň - na jedné straně může přinést úlevu a je jednodušší s ní „mluvit“, na druhé je ale potřeba vědět, že nenahrazuje reálnou odbornou péči a její rady nejsou dostatečně prověřené z hlediska bezpečnosti a účinnosti. Její limity se pak ukazují hlavně tam, kde člověk potřebuje dlouhodobější plán, bezpečné vedení ke konkrétnímu cíli a průběžné vyhodnocování toho, zda se jeho stav skutečně zlepšuje.

Pro spoustu lidí nicméně AI chatboti představují dostupnou a hlavně anonymní cestu, jak se svěřit a zjistit informace. Pokud si nejsi jistý*á tím, co se ti děje a nechceš zatím s nikým mluvit, můžeš vyzkoušet nástroj SAM, což je screeningový asistent od Mindwell. Ten ti nabídne alespoň orientační pohled na tvůj aktuální stav a pomůže zachytit, jestli prožívané obtíže náhodou nesouvisí s příznaky psychické nepohody. Tenhle screening není vyšetření ani diagnóza, může to být ale pomyslný první krok k lepšímu porozumění vlastnímu prožívání a případně i k vyhledání další pomoci. 

Pokud chceš zůstat u „toho svého“ chatbota, mrkni alespoň na stránky organizace Nevypusť duši, která na nich zveřejnila praktická doporučení, jak s AI chatbotem v tomhle případě zacházet.

Digitální terapie od Mindwell

Mindwell kromě screeningu SAM nabízí i digitální terapeutické programy, které jsou od roku 2026 plně hrazené ze zdravotního pojištění, což z nich dělá finančně dostupnou možnost v době, kdy psychická pomoc stojí tisíce a právě cena často ovlivňuje, jestli své problémy budeme řešit, nebo je necháme být.

Programy jsou fajn i v tom, že je můžeš procházet online, vlastním tempem a v čase, který tobě vyhovuje. To může být užitečné, pokud bydlíš na koleji nebo ve sdíleném bytě, kombinuješ školu s prací, máš proměnlivý rozvrh nebo je pro tebe snazší začít nejprve písemně a v klidu, než o svých potížích hned mluvit nahlas. 

Terapeutické programy Mindwell nejsou určené pro krizové situace ani pro závažné akutní stavy, můžou ale představovat bezpečný a dostupný první odborný krok pro lidi s mírnými až středně závažnými obtížemi, kteří potřebují strukturovanou podporu, chtějí pracovat vlastním tempem a zároveň nechtějí zůstat jen u neověřených rad z internetu nebo AI chatbotu. A pokud se ukáže, že tvoje potíže vyžadují intenzivnější podporu, může na to navázat další odborná péče. Mindwell tak může být jedna z cest, jak začít řešit psychické potíže dříve, bezpečně a způsobem, který lépe zapadá do tvého běžného života.