Deportace ukrajinských dětí do Ruska i pokračující protesty v Gruzii. To jsou nejdůležitější zprávy dne.
Výzkumníci a výzkumnice z Yaleovy univerzity identifikovali přes 300 ukrajinských dětí deportovaných do Ruska, kde byly zařazeny do adopčních programů s falešnou identitou a smyšlenými životními příběhy.
Proces, financovaný a organizovaný přímo kanceláří Vladimira Putina, zahrnoval přepravu dětí z okupovaných oblastí Ukrajiny do přechodných zařízení v Rusku a následně k ruským rodinám nebo do převýchovných táborů. Děti byly často naturalizovány jako ruští občané, což vědci a vědkyně označili za porušení mezinárodního práva, které může vést k dalším obviněním Putina z válečných zločinů.
Rusko začalo s deportacemi dětí ještě před invazí na Ukrajinu v roce 2022, přičemž první fáze probíhala v oblastech ovládaných proruskými separatisty. Ukrajinské úřady odhadují, že deportováno bylo až 20 tisíc dětí, zejména z dětských domovů.
Mezinárodní trestní soud už vydal zatykač na Putina a jeho zmocněnkyni pro práva dětí Mariju Lvovovou-Bělovovou. Tento program deportací byl podle výzkumníků z Yale podporován prezidentskými granty a zahrnoval vojenská letadla k přepravě dětí.
Gruzínská policie zbila a zadržela vůdce jednoho ze čtyř hlavních opozičních uskupení Niku Gvaramiu, uvedla gruzínská média. V zemi neustávají protivládní protesty od 28. listopadu, kdy vládnoucí strana oznámila, že až do roku 2028 pozastavuje přístupová jednání s Evropskou unií.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dal rozhovor americkému moderátorovi Tuckerovi Carlsonovi, v němž hovoří o válce na Ukrajině a budoucnosti této země. Podle serveru listu Vedomosti o tom na tiskové konferenci informovala mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Carlson podle ní interview zveřejní ve čtvrtek.
Čína bedlivě sleduje dopady západních sankcí uvalených proti Rusku po invazi na Ukrajinu, aby se připravila na možnou invazi na Tchaj-wan. Informoval o tom list The Wall Street Journal s odvoláním na osoby obeznámené s touto záležitostí.
Text: ČTK