Registrace cizinců a cizinek v Česku, další agenda odcházejícího drogového koordinátora Vobořila a stíhání Durova ve Francii. To jsou nejdůležitější zprávy dne.
Občané Evropské unie, kteří budou v Česku pobývat déle než 90 dnů, se zřejmě budou muset registrovat u ministerstva vnitra. Počítá s tím nový zákon o vstupu a pobytu cizinců, který nově schválila vláda.
Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) jsou dalšími cíli návrhu digitalizace pobytové agendy nebo definování institutu tzv. garanta. Jde o subjekt, který zajišťuje účel pobytu cizinci ze třetí země, tedy země mimo EU. Podle čtvrtletní zprávy o migraci ministerstva vnitra bylo v Česku ke konci června přes milion cizinců, ministerstvo vnitra odhaduje, že v Česku pobývá až 200 tisíc občanů EU, kteří nejsou zaregistrovaní.
Odstupující protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil chce i nadále řešit prevenci závislostí u dětí i dospělých, nastavení politiky regulace drog a dekriminalizaci „prohřešků s mizivou společenskou nebezpečností,“ uvedl na své bilanční tiskové konferenci. Za nejzásadnější posun svého působení pokládá to, že se problematiku závislostí podařilo dostat do středu zájmů médií. Mezi aktuálními problémy jmenoval herní závislost mladých lidí. Vobořil zkritizoval, že 14 procent vězňů v ČR si odpykává trest za drogové činy, většina za konopí. Důvodem jsou podle něj příliš přísné tresty.
Francouzská justice začala stíhat podnikatele ruského původu a zakladatele platformy Telegram Pavla Durova. Po čtyřech dnech výslechů ho propustila z vazby, ale Durov bude pod policejním dohledem a nesmí opustit zemi.
Protivládní nepokoje si v červenci a v srpnu v Bangladéši vyžádaly více než tisíc životů, uvedlo ministerstvo zdravotnictví v Dháce. Podle agentury Reuters to tak bylo nejkrvavější období od roku 1971, kdy země získala nezávislost. Rozsáhlé demonstrace vedly začátkem srpna k rezignaci premiérky šajch Hasíny Vadžídové, kterou ve funkci 8. srpna nahradil nositel Nobelovy ceny za mír Muhammad Júnus.
Zdroj: ČTK