Nový report Eurostatu zkoumá spokojenost obyvatel*ek členských zemí EU s jejich životy. Vliv na jejich blahobyt má věk i dosažené vzdělání.
Eurostat, oficiální statistická agentura Evropské unie, každoročně hodnotí spokojenost obyvatel členských států s jejich životem. Rozsah hodnocení sahá od nuly (značící absolutní nespokojenost) do deseti (indikující ideální situaci) a kromě obecné kvality života zkoumá také třeba optimismus či pesimismus respondentů vůči budoucnosti.
Nejšťastnějším státem Evropské unie je podle nově publikovaného reportu Rakousko, následované Polskem a Rumunskem. To poukazuje mimo jiné na složitost vztahu mezi subjektivním blahobytem a ekonomickým blahobytem – Polsko i Rumunsko totiž byly v poslední době spojovány s nízkou úrovní příjmů. Podle letošních údajů pak překvapivě výrazně klesla spokojenost obyvatel Německa, které se umístilo až na předposledním místě, tedy těsně před Bulharskem.
Zatímco první Rakousko obdrželo 7.9 bodů, poslední Bulharsko má jen 5.6 bodů. Obecná spokojenost obyvatel celé Evropské unie pak dosahuje 7.1 bodů, a Česká republika se tak se 7.4 body nachází nad unijním průměrem.
Report také poukazuje na fakt, že mladí lidé napříč EU jsou se svým životem obecně spokojenější než lidé starší 65 let. Konkrétně v České republice byl rozdíl mezi subjektivní spokojeností mladých lidí ve srovnání s lidmi staršími 65 let přesně jeden bod.
Vliv věku na životní spokojenost byl pak v reportu zkoumán také spolu se vzděláním a příjmem. Zjistilo se, že životní spokojenost roste s úrovní vzdělání, přičemž největší rozdíly mezi terciárním a základním vzděláním byly zaznamenány v zemích jako Slovensko, Rumunsko nebo Bulharsko.