Distanc ministerstva práce a sociálních věcí od Prague Pride, nová aplikace o historii Pražského hradu a největší výměna zajatců mezi Ruskem a Západem od konce studené války. To jsou nejdůležitější zprávy dne.
Po výtkách konzervativního uskupení Aliance pro rodinu se ministerstvo práce a sociálních věcí distancovalo od spolku Prague Pride, který podporuje queer lidi. Upozornil na to server Deník N. Ministerstvo na svém webu uvedlo, že Prague Pride nepodporuje již několik let. O odstranění svého loga z webu spolku ale požádalo podle Deníku N až nyní, když si na umístění loga MPSV stěžovala Aliance pro rodinu s odkazem na to, že ministerstvo vede lidovec Marian Jurečka.
Ministerstvo se od Prague Pride distancovalo ve chvíli, kdy česká policie posiluje bezpečnostní opatření kolem blížícího se festivalu Prague Pride v Praze kvůli informacím o plánování útoku na nedávnou podobnou akci v Bratislavě.
Aliance pro rodinu lobbovala mezi politiky proti manželství pro stejnopohlavní páry a podle webu Manipulátoři opakovaně šíří dezinformace o queer lidech. Jeho šéfka Jochová třeba v pořadu serveru iDnes.cz prohlásila, že homosexualita je nemoc, která by se měla léčit.
Zájemce o historii Pražského hradu provede jeho podzemím nová aplikace. Jejím prostřednictvím se seznámí s historií pěti nejdůležitějších archeologických areálů Hradu, které jsou veřejnosti z většiny nepřístupné. Aplikace lidem ukáže i to, jak se prostor vyvíjel v průběhu staletí. Na aplikaci pracovali odborníci z Archeologického ústavu AV ČR a Odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky.
Rusko, Spojené státy a další západní země ve čtvrtek provedly největší známou výměnu vězňů od konce studené války. Prostřednictvím Turecka si podle Ankary vyměnily celkem 26 lidí zadržovaných v sedmi zemích. Byli mezi nimi například dopisovatel deníku The Wall Street Journal Evan Gershkovich, bývalý příslušník americké námořní pěchoty Paul Whelan či rusko-americká novinářka dříve žijící v Česku Alsu Kurmaševová. S propuštěnými už mluvil americký prezident Joe Biden a jejich rodiny. Český prezident Petr Pavel akci označil za pozitivní signál, neznamená ale podle něj průlom v zahraniční politice.
Venezuelský režim čelí sílícímu zahraničnímu tlaku na zveřejnění kompletních výsledků sporných nedělních prezidentských voleb, po nichž vládě loajální volební komise vyhlásila za vítěze dosavadního autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Spojené státy ve čtvrtek uznaly jako vítěze opozičního kandidáta Edmunda Gonzáleze Urrutiu, nejlidnatější státy Latinské Ameriky - Brazílie, Mexiko a Kolumbie - zase vyzvaly Caracas ke zveřejnění podrobných volebních výsledků. Nejvyšší soud na Madurovu žádost nařídil stranám, aby během dneška předložily své záznamy z volebních místností. Opozice na sobotu svolala další protesty.
Zdroj: ČTK