Jen málokterá stavba na světě je tak neoddělitelně spjatá s uměleckou avantgardou minulého století jako hotel Chelsea v New Yorku. Jeho jméno se objevilo v mnoha literárních dílech a mnoho literárních děl bylo napsáno mezi jeho zdmi. Stejně tak jako značná část historie.
Umělecká kultura 2. poloviny 20. století je i v dnešní době zdrojem neustálé inspirace. Kolik z nás někdy zatoužilo být v 60. letech v Paříži mezi uměleckou avantgardou? Nebo ve Spojených státech, kde se zrodilo hnutí hippie? Druhá polovina 20. století je zkrátka neodmyslitelně spjatá s rebelií, bojem za lidská práva, individualismem i bohémským životním stylem plným psaní, sexu, alkoholu a drog. Právě jeho centrem byl newyorský hotel Chelsea.
Nachází se ve čtvrti Chelsea na Manhattanu a postaven byl v roce 1884 architektem Philipem Hubertem. Ten se při jeho navrhování inspiroval francouzským filosofem Charlesem Fourierem, který prosazoval model budov, jež by do detailu sloužily jejich nájemníkům. Stejnou cestou se rozhodl vydat i Hubert, a byty tak vyhradil v nově postaveném objektu těm, kteří ho stavěli – elektrikářům, stavebním dělníkům i návrhářům interiérů. Ty pak obklopil spisovateli i hudebníky a v nejvyšším patře vyhradil patnáct uměleckých ateliérů tak, aby se umění tvořilo přímo v budově.
Koncept nicméně v roce 1905 zkrachoval a budova byla přetransformována do luxusního hotelu, hotelu Chelsea. Ten byl v dalších padesáti letech navštěvován ikonami, jako byl Mark Twain, James Pollock nebo Dylan Thomas, který v jeho prostorách po propité noci zemřel. Právě díky nim získal hotel svou přitažlivost a nedotknutelnost. Jeho jméno se objevilo v mnoha literárních dílech a mnoho literárních děl bylo napsáno mezi jeho zdmi. Stejně tak jako značná část historie.
Bob Dylan například napsal svou skladbu Sara v pokoji číslo 211. Janis Joplin měla románek s Leonardem Cohenem v pokoji číslo 424, Jack Kerouac zase s Gorem Vidalem. Sid Vicious z kapely Sex Pistols ubodal v pokoji číslo 100 Nancy Spungen a Andy Warhol v hotelu natočil část filmu Chelsea Girls. Své zlaté roky spolu v pokojích hotelu prožili i Robert Mapplethorpe s Patti Smith a své období tam strávila i Madonna, která se na místo v roce 1992 vrátila, aby zde nafotila fotografie pro svou knihu Sex.
V průběhu let se hotel potýkal se značnými finančními problémy a měnil neustále majitele. Ke konci 20. století prošel významnou rekonstrukcí, která se opakovala i v posledních několika letech. Hotel byl znovuotevřen na podzim roku 2022 a i přes rozsáhlé změny je i nadále nositelem směsicí kreativity, výstřednosti i tragédie, která z něj dělá zdánlivě nesmrtelný symbol uměleckého a bohémského ducha New Yorku.