Přihlášení se k heyfomo
Situace je v Náhorním Karabachu opět napjatá, Arménům hrozí genocida
Arménský velvyslanec Mher Margaryan vyzval Radu bezpečnosti OSN, aby uspořádala mimořádné zasedání o zhoršující se humanitární situaci v Náhorním Karabachu. Situace v oblasti je napjatá a podle bývalého hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu Luise Moreny Ocampo nese známky genocidy Arménů.
Náhorní Karabach je středem konfliktu mezi Arménií a Ázerbájdžánem už několik dekád. Jedná se o horskou enklávu, která je sice součástí Ázerbájdžánu, ale žije v ní většinově arménské obyvatelstvo. Obě země si tak oblast přivlastňují, kvůli čemuž došlo k nejednomu krvavému boji.
Během 80. let minulého století se začalo kvůli Náhornímu Karabachu stupňovat napětí, které přerostlo ve válku poté, co Arménie prohlásila enklávu za svou součást. Konflikt, během nějž byly ze svých domovů vyhnány miliony lidí a během kterého docházelo i k etnickým čistkám, ukončilo až příměří v roce 1994. Vzájemné boje byly obnoveny v roce 2020 při šestitýdenní válce, kdy Ázerbájdžán získal zpět území, která enklávu obklopují. Mír tehdy vyjednalo Rusko, které mělo za úkol následně rozmístit své jednotky jakožto mírové síly.
Ty však v regionu svou funkci neplní od roku 2020 a potyčky jsou v Náhorním Karabachu na denním pořádku. Nyní však začínají přerůstat ze strany Ázerbájdžánu v bojkot, který podle bývalého hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu Luise Moreny Ocampo nese známky genocidy. Ázerbájdžánská blokáda jediné pozemní cesty, Lačinského koridoru, vedoucí z Arménie do horské enklávy, totiž závažně omezuje dodávky potravin a léků pro asi 120 tisíc lidí, které v oblasti žijí.
Existuje rozumný základ pro domněnku, že se páchá genocida. Nejsou tu žádná krematoria ani útoky mačetami. Hladovění je neviditelná zbraň genocidy. Bez náhlých dramatických změn bude tato skupina Arménů během několika týdnů zničena.
I přesto, že Arménie poskytla druhé straně seznam potravin a potřeb, které mají kamiony do Náhorního Karabachu dodat, průchod jim stále nebyl umožněn. Na zprávu Luise Moreny Ocampo proto navázal arménský velvyslanec v OSN Mher Margaryan, který vyzval Radu bezpečnosti OSN, aby uspořádala mimořádné zasedání o zhoršující se humanitární situaci v Náhorním Karabachu.
Ázerbájdžán zmíněnou zprávu o genocidě odmítl a uvedl, že obvinění bývalého hlavního prokurátora jsou nepodložená a lživá. Své zneklidnění ohledně situace v regionu už nicméně vyjádřilo několik světových lídrů, a to včetně šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella nebo amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena.
Zdroje: AP News, ČTK, Reuters