Mír podle Putina: Sestřelený Boeing, tisíce mrtvých v Sýrii a invaze do Gruzie

Spojené státy několik týdnů dopředu varovaly, že se Putin chystá vtrhnout na Ukrajinu, jelikož v posledních měsících kolem jejích hranic shromažďoval armádu. To, čeho se všichni báli, se nakonec stalo 24. února v brzkých ranních hodinách. Ruská vojska překročila hranici, a ze tří stran tak zahájila invazi.

Ruský vůdce Vladimir Putin tvrdí, že se jedná o „speciální vojenskou operaci“, a hned z počátku konfliktu dal jasně najevo, že do země posílá „mírotvůrce“, kteří se snaží mír zajistit tím, že bombardují města a zabíjejí při tom civilisty.

Nejedná se přitom o první ruskou intervenci, o čemž může vyprávět například Gruzie nebo Sýrie.

Válka v Jižní Osetii (2008)

Válka v Jižní Osetii začala v noci ze 7. na 8. srpna 2008 tvrdými boji mezi gruzínskou armádou a povstaleckými jihoosetskými jednotkami, které se snažily od Gruzie odtrhnout. Jižní Osetie, stejně jako Abcházie, byla samozvaně vyhlášený stát na území Gruzie, jehož existenci nikdo neuznával.

Rusko následně obvinilo Gruzii z agrese a zahájilo rozsáhlou invazi, kterou nazvalo „operace vynucení míru“. Ano, stejnou záminku teď Putin použil k invazi na Ukrajinu, když tvrdil, že jde bránit samozvané republiky Doněcko a Luhansko. Gruzínský prezident Michail Saakašvili v té době ruskou intervenci přirovnal k invazi sovětských vojsk do Československa v roce 1968.

Ruská armáda i přesto pokračovala v bombardování Gruzie. V pondělí 11. srpna Rusko oznámilo, že jeho jednotky i nadále proudí na území Gruzie, a to pod záminkou zabránění ostřelování oblastí konfliktu. Okupační jednotky následně obsadily město Gori, které měly ještě před tím bombardovat. Nakonec došlo i k vylodění černomořských jednotek na gruzínském pobřeží. Kreml během konfliktu několikrát tvrdil, že své jednotky z oblastí stahuje, ale nikdy tak reálně neučinil.

Po pěti dnech bojů a poté, co bylo 12. srpna 2008 vyjednáno příměří, Rusko uznalo nezávislost Jižní Osetie a Abcházie. Jde ale jen o jednu z mála zemí na světě, která tak učinila. Během bojů zemřelo několik stovek civilistů i vojáků.

„Rusko ukázalo, že může porušit mezinárodní právo, napadnout jiné země a dostat se z toho,“ řekl ke konfliktu Max Fras z Evropského institutu pro Euronews.

Válka v Sýrii (2011 – dnes)

Ruská intervence v Sýrii začala v roce 2015 poté, co prezident Sýrie Bašár al-Asad, který je dlouhodobým přítelem Putina, požádal o pomoc při potlačení občanské války v zemi. Ruská přítomnost zpočátku zahrnovala letecké útoky proti cílům hlavně na severozápadě Sýrie a proti skupinám protivládní syrské opozice, a to včetně Syrské národní koalice, Islámského státu a al-Káidy.

Válka v Sýrii začala 15. března 2011 v rámci takzvaného arabského jara, kdy se syrská armáda snažila potlačit demonstranty, což se nakonec vyvinulo až v občanskou válku. V zemi proti sobě bojuje několik skupin, přičemž většině jde o svrhnutí 50 let trvající socialistické vlády v čele s autokratickým prezidentem Assadem.

Syrská observatoř pro lidská práva (SOHR), která sídlí ve Velké Británii, uvádí, že Rusové během září 2015 až února 2016 při náletech v zemi zabili nejméně 1700 civilistů, včetně 200 dětí. Podle Syrské sítě pro lidská práva (SNHR) zabily ruské útoky více civilistů než Islámský stát. Používané zbraně zahrnovaly neřízené bomby, kazetové bomby, zápalné zbraně podobné bílému fosforu a termobarické zbraně. Do konce roku 2017, kdy Ruská armáda oznámila, že v Sýrii zůstane natrvalo, zabily její akce přes 5 tisíc civilistů. Válka v Sýrii i nadále trvá.

Let Malaysia Airlines 17

Ačkoliv se nejedná o přímou vojenskou intervenci, tak s ní sestřelení letu Malaysia Arlines 17 silně souvisí a opět dokazuje, že Rusko má na svých rukou krev tisíců civilistů.

Jednalo se o pravidelný let Malaysia Arlines z Amsterdamu do Kuala Lumpuru. Boeing 777 byl 17. července 2014 zasažen raketou ze systému Buk a poté se zřítil v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Zahynulo všech 298 lidí na palubě.

Nizozemský bezpečnostní úřad následně uvedl, že raketa byla ruské výroby. Mezinárodní vyšetřovací komise skládající se ze zahraničních expertů nakonec dospěla k závěru, že letadlo bylo sestřeleno proruskými separatisty, které Rusko vyzbrojovalo. Kreml veškerou vinu popírá.

Určitě si teď říkáte, a co válka v Čečně? To je tak obsáhlé téma, že bude v dalším článku.