Přihlášení se k heyfomo
Recenze: Přesun z divadelních prken na filmová plátna Amerikánka nezvládá
Populární divadelní hra Amerikánka se dočkala své filmové verze. Jak se film povedl?
Pokud jsi nikdy neslyšel*a o Amerikánce, tak je to divadelní hra, která je od roku 2018 uváděná na prknech Jatek78, kde se těší velké návštěvnosti. Příběh z pasťáku na divadelních prknech představily Tereza Ramba a Eliška Křenková, ale o ty se filmová adaptace režiséra Viktora Tauše neopírá.
Tauš je rozhodně výrazný režisér s nezaměnitelným vizuálním stylem, od kterého mě velmi bavil drogový ČT seriál Zrádci nebo detektivka Vodník.
Ale mám pocit, že převádět divadelní hry do filmové podoby je dost často fakt náročná práce, která se ne vždy zdaří. Filmy jsou často stísněné do jednoho prostoru, což není problém Amerikánky, která má prakticky holou stage v divadle a opírá se čistě o představivost diváků a herecké výkony Ramby a Křenkové. To samozřejmě ve filmu nejde a Tauš si tu vyhrává plně s vizuálně podmanivými kostýmy a kulisami.
Jenže film působí jakoby se jeho tvůrci zaměřili jenom na to, jak ho bude vnímat oko. Nádherné barevné scény, kostýmy, hravá kamera a zvláštní úhly. Ty jsou opepřené soundtrackem poskládaným čistě z italského popu. Jenže tak nějak se tu zapomíná na příběh, dialogy... Pokud jste neviděli divadelní hru jako já, je dost snadné se v příběhu a message Amerikánky ztratit a to je zatracená škoda.
Herci a herečky jsou super, ale nikdo nemá prostor si úplně ukrást spotlight a skákání mezi dějovými a časovými linkami mate diváka, který není stoprocentně na pozoru o to více. Stejnou postavu zároveň hraje více hereček a přestože má projekt velmi dobrý úmysl propagovat problematiku ústavní péče, tak mimo dovysvětlení kolem se mu to moc nedaří.
