Kolumbijská závodnice Tatiana Calderón je první a zatím jedinou ženou na startu Formule 2. Jak náročná je příprava na závodění v této sérii a o kolik se liší od té mužské?
Devětadvacetiletá kolumbijská závodnice Tatiana Calderón si cestu do vrcholového motorsportu musela prošlapat sama. Nikdo z jejích předků nezávodil, začala až ona v devíti letech společně se svou sestrou. Od svých začátků v go kartingu prošla už mimořádně zajímavými sériemi a my jsme ji letos mohli vidět na startu IndyCar. V současné době Tatiana působí v týmu české stáje Charouz Racing System v šampionátu Formule 2, kde se v roce 2019 objevila jako první žena vůbec. V průběhu závodního víkendu na italské Monze jsme měli příležitost s ní udělat krátký rozhovor.
Je to všechno propojené. Moje rodina sice s auty obchoduje, nikdo z nich ale nikdy předtím nezávodil, já s mou sestrou jsme byly první. Tehdy mi bylo 9 let a závodění pro mě bylo hodně přirozené, každý den jsem chtěla být na tracku. A mám to vlastně stále stejně, jen jsem se od té doby posunula trochu dál. Jsem vděčná, že mám možnost cestovat kolem světa a závodit, i za to, že jsem se dostala do Formule 2 k Charouz Racing.
Úskalí to rozhodně má! Vešla jsem v podstatě do neznámého teritoria, jelikož, co se týče aut, ve formuli zatím nejsou žádná data pro ženy – od žen. Vše je zatím zaznamenáno jen v souvislosti s mužskými závodníky – fyzické parametry auta, uchopení volantu, způsob tréninku a spousta dalších věcí, které pro mě byly a stále do určité míry jsou výzvou. Stále mám co vylepšovat, ale mám radost, že mohu v tomhle světě měnit narativ o pohlaví a doufám, že do budoucna bude moct být v motorsportu žen více.
Ano, a dost! Jako ženy máme o 30 procent méně svalové hmoty než muži, to je čistý fakt. Když k tomu přičteme hormonální cyklus, který se individuálně velmi střídá, je pro ženy mnohem těžší svalovou hmotu získat. Při přechodu do F2 jsem si proto musela začít na základě svého cyklu pečlivěji plánovat nejen trénink, ale třeba také stravu. Navíc bylo potřeba identifikovat specifické svaly, které při závodění používám. Předtím jsem sice rostla, ale v monopostu jsem se cítila hůř, a proto bylo nutné začít posilovat ty správné svaly. Je to cesta stylem pokus omyl, ale myslím si, že jsem momentálně ve své nejlepší dosavadní formě, jelikož jsem po tolika letech konečně přišla na to, co mi vyhovuje. Ale oproti mužům, kteří se v průběhu měsíce výrazněji neproměňují, musím zkrátka pracovat s tím, co v danou chvíli mám, jinak nebudu efektivní. Nejde o to, co je horší a co lepší, jsme jen každý jiný a každý si tady procházíme svými vlastními výzvami.
Myslím si, že Monza je vždy náročná. Auta tady jezdí opravdu rychle a my tomu ještě pomáháme downforcem, takže je to občas složité. Doufám, že se tenhle víkend obejdeme bez problémů. (smích)
Vždy je nejsložitější najít sponzory, ale ráda bych se už konečně držela jednoho týmu. V posledních letech mé kariéry jsem byla dost přelétavá, a tak teď hledám stálost. Vždy to ale záleží na podpoře, jaké se nám dostane. Zatím jsem šťastná tady a uvidíme, co přinese budoucnost.
(Dívá se na obrazovku na přenos tréninku F1) Mám docela ráda Lewise Hamiltona, protože kromě toho, co předvádí na tracku, zůstává také věrný svým hodnotám. Chce stejné příležitosti bez ohledu na pohlaví či barvu kůže, čehož si jako žena velmi vážím. Mám obecně ráda, když jezdci sahají i mimo sport a využívají svůj vliv pro dobré věci.
A neplatí to jen u motorsportu. Velký podíl na tom, že mám teď možnost závodit v F2, má kolumbijská zpěvačka Karol G, která je velmi populární v Latinské Americe. Když zjistila, že jsem při vstupu do IndyCar neměla sponzora, nabídla mi spolupráci. I díky ní jsem teď v Charouz Racing. Je skvělé vidět, jak se ženy podporují navzájem a jak jsou společně silnější. Jsem ráda, že poslala tuhle zprávu do světa.
A já děkuji tobě, že ji posíláš zase o kus dál. Díky za rozhovor a hodně štěstí při závodu!
Co-author: Stanislav Kolman, auto.cz