Program NASA Artemis, jehož cílem je návrat astronautů na Měsíc, má zahrnovat osm startů raket, které mají do roku 2024 umístit na oběžnou dráhu Měsíce miniaturní vesmírnou stanici. V té době by měla na měsíční půdě přistát první astronautka.
O dva hurikány a dva měsíce později, po řadě technických problémů a oprav, se nejvýkonnější kosmická raketa v historii lidstva vydala na Měsíc.
Tentokrát prázdná. Cílem je dokázat, že je raketa schopná doletět k určenému bodu a zase nazpět. Teprve poté budou moct letět i astronauti. Do kabiny astronautů byly vloženy figuríny s orgány dospělé ženy, materiály podobné kostem i měkkým tkáním člověka, na nichž se bude zkoumat radiace a jiné vlivy cesty do vesmíru.
Artemis 3 bude první misí americké vesmírné agentury s posádkou na Měsíci od mise Apollo 17 v roce 1972.
Dlouhodobé cíle NASA jsou však ještě ambicióznější: S využitím technologií a výzkumu vyvinutých během letů Artemis hodlá NASA v budoucnu uskutečnit misi s posádkou na Mars.
Po vynesení do vesmíru raketou SLS poletí čtyřčlenná posádka s modulem Orion 7 402 km za odvrácenou stranu Měsíce, absolvuje průlet kolem Měsíce a vrátí se na Zemi.
Tento plán z „Měsíce na Mars” zahrnuje vybudování nové vesmírné stanice na oběžné dráze Měsíce a posléze i obytné základny na Měsíci.
Orion je vyslán na 26denní výlet, který ho zavede na takzvanou vzdálenou retrográdní dráhu u Měsíce.
V nejbližším bodě bude pouzdro pouhých 100 km od povrchu Měsíce, v nejvzdálenějším bodě bude Orion až 70 000 km daleko. To bude největší vzdálenost od Země, jakou se kdy jakákoli kosmická loď s lidskou posádkou vydala.
Kapsle se má vrátit na Zemi 11. prosince, tedy asi za tři a půl týdne.